STŘEZ SVOU NÁKLONNOST K NĚMU
„Proto si vzpomeň, odkud jsi odpadl, čiň pokání a dřívější skutky. Nebudeš-li činit pokání, přijdu k tobě a pohnu tvým svícnem z jeho místa“ (Zjevení 2:5, B21).
Ježíš říká: „Vrať se v mysli k tomu, kým jsi byl, když jsem tě poprvé spasil. Radoval ses z toho, že jsem přišel přebývat ve tvém srdci! Nemohl ses dočkat, až bude neděle, a ty půjdeš do kostela. Všechen svůj volný čas jsi trávil hloubáním nad mým Slovem a učil ses o mé lásce k tobě. Nikdy jsi nepovažoval modlitbu za břemeno, protože jsem ti byl vším. Miloval jsi mne víc než samotný život. Ale teď jsi od toho všeho odpadl. Nyní zabírám tak málo tvého času, tak málo tvé pozornosti. Tvůj vztah ke mně ochladl. Ve tvém srdci je něco jiného!“
Podívej se na vážné varování v tomto verši: „Nebudeš-li činit pokání, přijdu k tobě a pohnu tvým svícnem z jeho místa.“ Po mnoho let se teologové snažili toto varování zmírnit, ve snaze ho změnit. Ale nelze jej zmírnit – znamená přesně to, co říká.
Ježíš nám říká: „Tvrdíš-li, že máš Boží oheň, a přesto již nejsem touhou tvého srdce, odejmu od tebe veškeré světlo, které ti zbývá! Nehledě na to, jaké dobré skutky pro mě snad konáš, nebudeš již mým svědkem. Prostě neocením nic z toho, co činíš, protože jsi ztratil svou lásku ke mně.“
Je tvá láska k Ježíši výlučná? Děláš si pravidelně čas na to, abys byl s ním? Nebo se do tvého srdce vkrádají jiné věci a podmaňují si tvé myšlenky a sympatie?
Ježíš ti říká právě teď, abys činil pokání a začal znovu. Chce, aby ses zastavil a uplatnil: „Počkej chvilku. Vidím, jak se tahle věc vkrádá do mého života a olupuje mne o mou výlučnou lásku k Ježíši. Nemohu připustit, aby to nadále pokračovalo. Pane, odpust mi! Znovu zapal mou svíci.“
Dnes se vrať ke své první lásce. Požádej Krista o milost a sílu, abys začal znovu střežit svou náklonnost k němu.
Ježíš říká: „Vrať se v mysli k tomu, kým jsi byl, když jsem tě poprvé spasil. Radoval ses z toho, že jsem přišel přebývat ve tvém srdci! Nemohl ses dočkat, až bude neděle, a ty půjdeš do kostela. Všechen svůj volný čas jsi trávil hloubáním nad mým Slovem a učil ses o mé lásce k tobě. Nikdy jsi nepovažoval modlitbu za břemeno, protože jsem ti byl vším. Miloval jsi mne víc než samotný život. Ale teď jsi od toho všeho odpadl. Nyní zabírám tak málo tvého času, tak málo tvé pozornosti. Tvůj vztah ke mně ochladl. Ve tvém srdci je něco jiného!“
Podívej se na vážné varování v tomto verši: „Nebudeš-li činit pokání, přijdu k tobě a pohnu tvým svícnem z jeho místa.“ Po mnoho let se teologové snažili toto varování zmírnit, ve snaze ho změnit. Ale nelze jej zmírnit – znamená přesně to, co říká.
Ježíš nám říká: „Tvrdíš-li, že máš Boží oheň, a přesto již nejsem touhou tvého srdce, odejmu od tebe veškeré světlo, které ti zbývá! Nehledě na to, jaké dobré skutky pro mě snad konáš, nebudeš již mým svědkem. Prostě neocením nic z toho, co činíš, protože jsi ztratil svou lásku ke mně.“
Je tvá láska k Ježíši výlučná? Děláš si pravidelně čas na to, abys byl s ním? Nebo se do tvého srdce vkrádají jiné věci a podmaňují si tvé myšlenky a sympatie?
Ježíš ti říká právě teď, abys činil pokání a začal znovu. Chce, aby ses zastavil a uplatnil: „Počkej chvilku. Vidím, jak se tahle věc vkrádá do mého života a olupuje mne o mou výlučnou lásku k Ježíši. Nemohu připustit, aby to nadále pokračovalo. Pane, odpust mi! Znovu zapal mou svíci.“
Dnes se vrať ke své první lásce. Požádej Krista o milost a sílu, abys začal znovu střežit svou náklonnost k němu.