JEDINÝ ZPŮSOB JAK SE STÁT SVATÝM
Je nemožné, aby kdokoli z nás byl v Božích očích svatý, tím, že se o to bude snažit z vlastních sil nebo silou vůle. Musíme k němu přicházet se slovy: „Pane, nemám nic, co bych Ti dal. Musíš to udělat za mě.“
Přesto jsme i nadále přesvědčeni, že „pokud by se nám podařilo zvítězit i nad tím posledním zbývajícím hříchem, byli bychom schopni žít svatě. “ Takže bereme do ruky meč vůle, slibů a dobrých úmyslů a vyrážíme zabít nepřítele v našich srdcích. Nikdy se ale nemůžeme stát svatými pokud stojíme na půdě samospravedlnosti.
Ty i já čelíme stejnému hořícímu keři jako Mojžíš. Tento keř představuje Boží horlivé úsilí proti každé tělesnosti vstupující do Jeho přítomnosti, která se vydává za svatost. Praví nám: „Nemůžeš přede mnou stát na jakési ztělesněné půdě. Existuje pouze jedna svatá půda a tou je víra v mého Syna a v to, co vykonal na kříži.“
Je to jediný způsob, jakým kdy mohl Bůh zachránit a smířit celý svět. Pokud by spása byla odrazem našich vlastních zásluh, pak by se jen určitý počet lidí stal kandidáty na spasení, ale věřím tomu, že Kristus zemřel za všechny.
Podívejme se třeba na ty nejhorší zloděje, násilníky, vrahy, narkomany nebo alkoholiky – prostě lidi, kteří nikdy neuděli nic dobrého a prohlašme, že „tím, že budou činit pokání a mít víru, mohou být považováni za spravedlivé v Kristu Ježíši.“
Je to pravda - spásná Boží moc. Přesto mnoho křesťanů žije tak, jakoby jejich činy byly dostačující. V soudný den budou stát před Bohem ve svém těle a říkat: „Podívej se na všechno co jsem pro Tebe udělal, Pane. Činil jsem se, abych zůstal čistý a svatý. Prorokoval jsem, krmil chudé, uzdravoval nemocné, vyháněl démony. A to všechno, abych Tě potěšil!“
Ale Bůh nám odpoví: „Nic z toho jsi nevykonal skrze moc mého Ducha. Činil jsi všechno z vlastních sil. Přijímám spravedlnost pouze jediné osoby a tou je můj Syn. Ale v tobě svého Syna nevidím.“
„Jen díky němu jste v Kristu Ježíši, který se stal naší moudrostí od Boha, naší spravedlností, posvěcením a vykoupením. A proto, jak je psáno: „Kdo se chlubí, ať se chlubí v Hospodinu.” (1. Korintským 1:30-31).
Přesto jsme i nadále přesvědčeni, že „pokud by se nám podařilo zvítězit i nad tím posledním zbývajícím hříchem, byli bychom schopni žít svatě. “ Takže bereme do ruky meč vůle, slibů a dobrých úmyslů a vyrážíme zabít nepřítele v našich srdcích. Nikdy se ale nemůžeme stát svatými pokud stojíme na půdě samospravedlnosti.
Ty i já čelíme stejnému hořícímu keři jako Mojžíš. Tento keř představuje Boží horlivé úsilí proti každé tělesnosti vstupující do Jeho přítomnosti, která se vydává za svatost. Praví nám: „Nemůžeš přede mnou stát na jakési ztělesněné půdě. Existuje pouze jedna svatá půda a tou je víra v mého Syna a v to, co vykonal na kříži.“
Je to jediný způsob, jakým kdy mohl Bůh zachránit a smířit celý svět. Pokud by spása byla odrazem našich vlastních zásluh, pak by se jen určitý počet lidí stal kandidáty na spasení, ale věřím tomu, že Kristus zemřel za všechny.
Podívejme se třeba na ty nejhorší zloděje, násilníky, vrahy, narkomany nebo alkoholiky – prostě lidi, kteří nikdy neuděli nic dobrého a prohlašme, že „tím, že budou činit pokání a mít víru, mohou být považováni za spravedlivé v Kristu Ježíši.“
Je to pravda - spásná Boží moc. Přesto mnoho křesťanů žije tak, jakoby jejich činy byly dostačující. V soudný den budou stát před Bohem ve svém těle a říkat: „Podívej se na všechno co jsem pro Tebe udělal, Pane. Činil jsem se, abych zůstal čistý a svatý. Prorokoval jsem, krmil chudé, uzdravoval nemocné, vyháněl démony. A to všechno, abych Tě potěšil!“
Ale Bůh nám odpoví: „Nic z toho jsi nevykonal skrze moc mého Ducha. Činil jsi všechno z vlastních sil. Přijímám spravedlnost pouze jediné osoby a tou je můj Syn. Ale v tobě svého Syna nevidím.“
„Jen díky němu jste v Kristu Ježíši, který se stal naší moudrostí od Boha, naší spravedlností, posvěcením a vykoupením. A proto, jak je psáno: „Kdo se chlubí, ať se chlubí v Hospodinu.” (1. Korintským 1:30-31).