POZNEJ JEŽÍŠE
Po setkání s deseti malomocnými (viz Lukáš 17:11-19) Ježíš a apoštolové pravděpodobně něco snědli a byli již na cestě daleko za vesnicí. Najednou za sebou uslyšeli hluk, a když se ohlédli, uviděli, jak k nim běží muž a křičí a mává na ně! Jeden z učedníků řekl: „To je jeden z těch deseti malomocných, kteří byli za vesnicí.“ Když se přiblížil, slyšeli ho, jak volá: „Sláva Ježíši! Chvála tobě!“
Byl to ten malomocný Samařan! Když přišel k Ježíši, padl tváří k zemi u Jeho nohou a propukl v chválu a díkůvzdání! Z jeho nejvnitřnější bytosti proudil hluboký obdiv k Synu živého Boha: „Ty jsi Boží Syn! Sláva!“
Ježíš na něho pohlédl a řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?“ (Lukáš 17:17). Ptal se: „Jenom ty? Kde jsou tví přátelé, které jsem uzdravil?“
Milovaní, takto se Ježíš stále ptá i dnes! Z mnoha zástupů, které uzdravil, se k Němu vrací pouhé zbytky! A tak tedy, kde jsou ti ostatní? Jsou na tom stejně jako těch devět uzdravených malomocných: ztraceni v církvi, pohlceni náboženstvím.
Věřím biblické statistice. A pokud je statistika z tohoto příběhu v Lukášově evangeliu přesná, devadesát procent těch, jichž se dotkl Ježíš, končí návratem do nějaké mrtvé církve. Nikdy nepřišli k Ježíši – protože se ztratili v náboženství.
Těch devět malomocných silně toužilo znovu žít se svými rodinami. Řekli: „Chci zpět svou důstojnost. Chci znovu chodit do synagogy a studovat o příchodu Mesiáše!“
Asi řekneš: „Co je na tom všem špatného? Nedostal snad člověk příkaz starat se o svou domácnost? A nemluví snad David o rozjímání nad hlubokými Božími věcmi? Nepředpokládá se snad u křesťanů, že budou motivováni k pilné práci a že budou dělat přesně totéž, co těch devět malomocných? A neřekl jim snad Ježíš, aby šli rovnou za kněžími?“
Ano, to všechno je pravda – ale to všechno je bezvýznamné, pokud nejprve nepoznáš Ježíše!
Byl to ten malomocný Samařan! Když přišel k Ježíši, padl tváří k zemi u Jeho nohou a propukl v chválu a díkůvzdání! Z jeho nejvnitřnější bytosti proudil hluboký obdiv k Synu živého Boha: „Ty jsi Boží Syn! Sláva!“
Ježíš na něho pohlédl a řekl: „Nebylo jich očištěno deset? Kde je těch devět?“ (Lukáš 17:17). Ptal se: „Jenom ty? Kde jsou tví přátelé, které jsem uzdravil?“
Milovaní, takto se Ježíš stále ptá i dnes! Z mnoha zástupů, které uzdravil, se k Němu vrací pouhé zbytky! A tak tedy, kde jsou ti ostatní? Jsou na tom stejně jako těch devět uzdravených malomocných: ztraceni v církvi, pohlceni náboženstvím.
Věřím biblické statistice. A pokud je statistika z tohoto příběhu v Lukášově evangeliu přesná, devadesát procent těch, jichž se dotkl Ježíš, končí návratem do nějaké mrtvé církve. Nikdy nepřišli k Ježíši – protože se ztratili v náboženství.
Těch devět malomocných silně toužilo znovu žít se svými rodinami. Řekli: „Chci zpět svou důstojnost. Chci znovu chodit do synagogy a studovat o příchodu Mesiáše!“
Asi řekneš: „Co je na tom všem špatného? Nedostal snad člověk příkaz starat se o svou domácnost? A nemluví snad David o rozjímání nad hlubokými Božími věcmi? Nepředpokládá se snad u křesťanů, že budou motivováni k pilné práci a že budou dělat přesně totéž, co těch devět malomocných? A neřekl jim snad Ježíš, aby šli rovnou za kněžími?“
Ano, to všechno je pravda – ale to všechno je bezvýznamné, pokud nejprve nepoznáš Ježíše!