RADOSTNÁ VOLÁNÍ

Když Ježíš na své cestě do Jeruzaléma procházel Samařskem a Galileou, přišel do nejmenované vesnice. Před vesnicí tábořilo deset malomocných v příšerné špíně a hanbě. Devět z nich byli očividně Židé a ten desátý byl Samařan. V té době se Židé Samařanů ani nedotýkali, nedovolovali jim bydlet s nimi, avšak společné utrpení dalo těch deset dohromady, když sdíleli svou bídu. Jako vyděděnci bez domova čelili životu v táboře odříznutém od vesnice.

Od malomocných se vyžadovalo, aby se drželi nejméně 60 – 90 metrů od ostatních. Když se k nim lidé přibližovali, malomocní museli křičet: „Nečistý, nečistý!“ Tito muži žebrali a jedli to, co ostatním nestálo ani za pohled. Pravděpodobně žili z odpadků na skládce.

Písmo nám ukazuje malomocného jako hříšníka, který žije v ostudě – vysíleného a vyčerpaného příšerným účinkem hříchu.

Nevím, jak se těchto deset malomocných dozvědělo o Ježíši. Možná, že okolo nich prošel nějaký potulný malomocný a řekl jim o zázračných uzdraveních, která Ježíš předvedl na malomocných v jiném městě či vesnici. V každém případě se nějak dozvěděli, že Ježíš projde kolem, a s úzkostí ho vyhlíželi!

Často bych rád věděl, jestli, když uviděli Ježíše a apoštoly přicházet po cestě, na ně začali mávat zbytky svých paží. Ukazovali na chybějící končetiny? Mávali svými špinavými hadry, které měli na sobě? Nevíme, jak zaujali Jeho pozornost, když se však Ježíš přiblížil na doslech, hlasitě volali: „Ježíši, Pane, slituj se nad námi!“

Nežádali peníze ani nebe, až zemřou. Volali po slitování! Jako by prosili: „Ježíši, jak se můžeš dívat na takový soucit budící pohled a neslitovat se?“ Jsem si jist, že Ježíš neucukl ani se na chvíli neodvrátil. Podíval se jim zpříma do tváře a s obrovským soucitem řekl: „Jděte a ukažte se kněžím“ (Lukáš 17:14).

Věřím, že do všech těchto mužů okamžitě vproudil život, zdraví a síla. Jeden po druhém se podívali na své ruce, na tváře ostatních, a viděli, jak se začíná jejich šupinatá a popelavá kůže měnit. Zdravě vypadající kůže byla obnovena na jejich údech i v jejich tvářích. Byli uzdravováni!

Pamatuješ si chvíli, kdy se Ježíš nad tebou slitoval a ty ses cítil tak čistý a oživený? Volal jsi, protože jsi pociťoval jeho očišťující moc? Cítil jsi v sobě nový život? Tito muži museli takový život pociťovat! Můžeš si být jist, že tou skupinou proběhlo vzrušení a že křičeli radostí.