“KAPITALISTICKÉ” KŘESŤANSTVÍ
Amerika je svědkem “kapitalistického křesťanství.” Cílem už neni duchovní růst, ale rozvoj v v hromadění majetku a financí. Ježíšův soud nad Laodicejsou církví v dnešní době platí pro mnoho církví.: “Vím o tvých skutcích; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný, a nejsi horký ani studený, nesnesu tě v ústech. Vždyť říkáš: Jsem bohat, mám všecko a nic už nepotřebuji! A nevíš, že jsi ubohý, bědný a nuzný, slepý a nahý.” (viz Zjeveni 3:15-17),
V Efezu byla hříchem církve ztráta intimity s Ježíšem. V Thyatiře to byla ztráta soudnosti a duchovní smilstvo. V Laodicei vidíme nejhorší hřích ze všech: ztrátu potřeby Krista a všechno končí v nahotě. Ježíš obviňoval Laodiceu z jejiho nahého stavu: “Nebylo vidět tvou nahotu;” (3:18). Řecké slovo pro nahý zde znamená “zbavený zdrojů.” Vidíte že Bůh rezervuje svoje zdroje pro ty, kteří na Něm ve svých potřebách zavisí. Jaké jsou Jeho zdroje? Je to skutečné duchovní bohatství: Jeho síla a Jeho moc působící zázraky, Jeho božské vedení, Jeho projevená přítomnost.
Představte si kongregaci, která sedí pohodlně během hodinové chvalící bohoslužby. Tito křesťné slyší krátké kázání o tom, jak se vypořádat se stresy života a už jsou ze dveří pryč. Necítí žádnou potřebu, aby byli zlomeni nebo kající před Ježíšem. Necítí žádnou potřebu, aby byli pohnuti nebo usvědčeni poselstvím. Neni zde žádné volání: “Pane, přetav mě, zlom mě. Ty samotný můžeš odstranit můj hlad.”
Kde je ten zápal, který dříve měli? Tito veřící byli kdysi nadšeni jít do církve, rozjímat nad Božím slovem, odhalit srdce před světlem Ducha. Ale nyní si myslí, že z toho všeho vyrostli. Tak omezili své křesťanství na neděle ráno—na náboženství vlažnosti.
Ježíš miloval tohoto Laodicejského pastora a jeho kongregaci, když jim řekl, ze v nich vypůsobí hlad po těchto zdrojích: “Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání.” (3:19).Jeho milující ruka přišla, aby je napravila a On to udělal tak, že v nich vytvořil potřebu, aby volali po Jeho moci a pomoci.
Kristus k nám dnes mluví stejnými slovy. Říká nám to, co řekl Laodicei: “Toto je vše o tom, že se mnou budete večeřet. Je to o tom, že otevřete, když budu tlouci. A já vás volám, abyste přišli a večeřeli se mnou. Já mám vše co potřebujete. Vaše přátelství se mnou Vám dá to co potřebujete, abyste pokračovali ve službě. To vše musi vzejít z našeho vzájemného společenství.”
V Efezu byla hříchem církve ztráta intimity s Ježíšem. V Thyatiře to byla ztráta soudnosti a duchovní smilstvo. V Laodicei vidíme nejhorší hřích ze všech: ztrátu potřeby Krista a všechno končí v nahotě. Ježíš obviňoval Laodiceu z jejiho nahého stavu: “Nebylo vidět tvou nahotu;” (3:18). Řecké slovo pro nahý zde znamená “zbavený zdrojů.” Vidíte že Bůh rezervuje svoje zdroje pro ty, kteří na Něm ve svých potřebách zavisí. Jaké jsou Jeho zdroje? Je to skutečné duchovní bohatství: Jeho síla a Jeho moc působící zázraky, Jeho božské vedení, Jeho projevená přítomnost.
Představte si kongregaci, která sedí pohodlně během hodinové chvalící bohoslužby. Tito křesťné slyší krátké kázání o tom, jak se vypořádat se stresy života a už jsou ze dveří pryč. Necítí žádnou potřebu, aby byli zlomeni nebo kající před Ježíšem. Necítí žádnou potřebu, aby byli pohnuti nebo usvědčeni poselstvím. Neni zde žádné volání: “Pane, přetav mě, zlom mě. Ty samotný můžeš odstranit můj hlad.”
Kde je ten zápal, který dříve měli? Tito veřící byli kdysi nadšeni jít do církve, rozjímat nad Božím slovem, odhalit srdce před světlem Ducha. Ale nyní si myslí, že z toho všeho vyrostli. Tak omezili své křesťanství na neděle ráno—na náboženství vlažnosti.
Ježíš miloval tohoto Laodicejského pastora a jeho kongregaci, když jim řekl, ze v nich vypůsobí hlad po těchto zdrojích: “Já kárám a trestám ty, které miluji; vzpamatuj se tedy a čiň pokání.” (3:19).Jeho milující ruka přišla, aby je napravila a On to udělal tak, že v nich vytvořil potřebu, aby volali po Jeho moci a pomoci.
Kristus k nám dnes mluví stejnými slovy. Říká nám to, co řekl Laodicei: “Toto je vše o tom, že se mnou budete večeřet. Je to o tom, že otevřete, když budu tlouci. A já vás volám, abyste přišli a večeřeli se mnou. Já mám vše co potřebujete. Vaše přátelství se mnou Vám dá to co potřebujete, abyste pokračovali ve službě. To vše musi vzejít z našeho vzájemného společenství.”