VYSTUPTE NA BOŽÍ SVATOU HORU
Izajáš předpověděl, že Satan bude poražen. Také viděl, jak Hospodin svrhl moc a pýchu hříšných knížectví. „Ruka Hospodinova spočine na této hoře, ale Moáb bude zašlapán, jako bývá šlapána sláma do hnoje“ (Izajáš 25,10).
Izajáš to řekl jasně: Satanova porážka se odehraje na hoře, na místě modlitby a uctívání, kde se zjeví Kristova přítomnost. Moáb byl tehdejší nepřítel Izraele. Stal se ale symbolem reprezentujícím vše, co bylo ďábelské a satanské.
Petr kázal, že Izajášovo vidění již bylo naplněno v církvi v Jeruzalémě. „Bůh to dopustil, aby se naplnilo, co předpověděl ústy všech svých proroků: že Mesiáš bude trpět. Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly smazány a od Hospodina přišel čas odpočinutí“ (Skutky 3,18-19). Petr usuzoval, že když byla proroctví o Ježíšovi do písmene naplněna, potom se vyplní i všechna ostatní proroctví. A to znamená i čas odpočinutí v Pánově přítomnosti.
Izajáš se zmiňoval o takových časech odpočinutí (viz Izajáš 28:12). To jsou časy, kdy se Hospodin rozhodne obnovovat a uzdravovat. A nedělá proto, že bychom si to něčím zasloužili, ale pro slávu Svého jména. Petr viděl, jak se to naplnilo při letnicích: zjevila se Kristova přítomnost, která přinesla oživení a odpočinutí davu tisíců lidí. Mnozí byli vysvobozeni, včetně celých rodin. O tom čteme později, když Petr přinesl Kristovu přítomnost do Kornéliova domu a celá domácnost byla spasena.
Věřím, že právě teď jsme na samém začátku posledního probuzení. Uvidíme, jak jsou rodiny vysvobozovány ze zajetí. Milionům těch, kteří odpadli od víry, spadne ze srdcí závoj. Zbloudilí synové a dcery se vrátí svým rodičům. A jaká je naše role? Máme dělat to, co udělal Daniel, když si přečetl Jeremiášovo proroctví a rozpoznal, že je pravý čas: „Obrátil jsem se k Panovníku Bohu, abych ho vyhledal modlitbou a prosbami o smilování v postu, žíněném rouchu a popelu“ (Daniel 9,3). Daniel udělal to, k čemu Pán volá i nás: vystoupil na Boží svatou horu. Nechť se tam v těchto posledních dnech setkáme všichni věrní služebníci Ježíše Krista!“
Izajáš to řekl jasně: Satanova porážka se odehraje na hoře, na místě modlitby a uctívání, kde se zjeví Kristova přítomnost. Moáb byl tehdejší nepřítel Izraele. Stal se ale symbolem reprezentujícím vše, co bylo ďábelské a satanské.
Petr kázal, že Izajášovo vidění již bylo naplněno v církvi v Jeruzalémě. „Bůh to dopustil, aby se naplnilo, co předpověděl ústy všech svých proroků: že Mesiáš bude trpět. Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly smazány a od Hospodina přišel čas odpočinutí“ (Skutky 3,18-19). Petr usuzoval, že když byla proroctví o Ježíšovi do písmene naplněna, potom se vyplní i všechna ostatní proroctví. A to znamená i čas odpočinutí v Pánově přítomnosti.
Izajáš se zmiňoval o takových časech odpočinutí (viz Izajáš 28:12). To jsou časy, kdy se Hospodin rozhodne obnovovat a uzdravovat. A nedělá proto, že bychom si to něčím zasloužili, ale pro slávu Svého jména. Petr viděl, jak se to naplnilo při letnicích: zjevila se Kristova přítomnost, která přinesla oživení a odpočinutí davu tisíců lidí. Mnozí byli vysvobozeni, včetně celých rodin. O tom čteme později, když Petr přinesl Kristovu přítomnost do Kornéliova domu a celá domácnost byla spasena.
Věřím, že právě teď jsme na samém začátku posledního probuzení. Uvidíme, jak jsou rodiny vysvobozovány ze zajetí. Milionům těch, kteří odpadli od víry, spadne ze srdcí závoj. Zbloudilí synové a dcery se vrátí svým rodičům. A jaká je naše role? Máme dělat to, co udělal Daniel, když si přečetl Jeremiášovo proroctví a rozpoznal, že je pravý čas: „Obrátil jsem se k Panovníku Bohu, abych ho vyhledal modlitbou a prosbami o smilování v postu, žíněném rouchu a popelu“ (Daniel 9,3). Daniel udělal to, k čemu Pán volá i nás: vystoupil na Boží svatou horu. Nechť se tam v těchto posledních dnech setkáme všichni věrní služebníci Ježíše Krista!“