ZTRÁTA JEHO PŘÍTOMNOSTI
Kristus shrnuje Svoje poselství ve třetí kapitole knihy Zjevení všem sedmi pastorům a církvím. A Jeho slova říkají: “Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.” (3:20). Příliš často křesťané neotevírají dveře svých srdcí Ježíši. Když Ježíš tluče, dokonce nejsou doma. Místo toho je na dveřích znamení, které říká, “Drahý Pane, jsem otevřený ke službě v nemocnici a potom později ve vězení. Uvidíme se v církvi.”
Mnoho církví v dnešní době dělá tak mnoho dobrých, charitativních věcí v Kristově jménu. Mají programy pro téměř každou lidskou potřebu a členové denominace žijí čisté, slušné životy a snaží se vyhnout hříchu. Ale něco v nich se změnilo. Kdysi byli tito věřící oddáni přijímání svátosti s Ježíšem. Ani jediný den by nestrávili bez Něj. Nyní je to však jinak. Všechno co Mu dají, je jen rychlé pozdravení na cestě do některé práce. Jak je to s Ježíšem vážné?
Ježíš nás varuje: “Něco se v Mé církvi ztratilo. Je to Moje jedinečná přítomnost. Musíte se vrátit zpět do skryté komůrky, zpět k tomu, abyste se Mnou jedli. Jinak od vás odejmu Svoji přítomnost. Všechny vaše dobré skutky—vaše kázání, evangelizace a dávání—musí vyplynout z našeho společného času. Musí to vzejít z Mého stolu.”
Církev v Efezu (Zjevení 2:1-11) ztratila něco, co kdysi vlastnili—očividnou přítomnost Krista ve svém středu.Začali brát přítomnost Ježíše jako samozřejmost a to mělo vliv na jejich službu. V jeden čas se navzájem milovali a starali se o sebe, ale nyní se navzájem také brali jako samozřejmost. A to mělo zničující vliv na jejich práci v činění dobrých skutků. Byli tak zaměstnaní službou lidem, že centrem se staly jejich skutky a nikoliv Kristova láska. Chyběla Jeho mocná přítomnost.
Nyní je Ježíš varoval: “Pokud neuděláte změny—pokud se nevrátíte ke svému hladu po Mně—pak odejmu vaše svědectví. Když budete dělat své dobré skutky, pak už nebudete mít více žádnou autoritu.
Mnoho církví v dnešní době dělá tak mnoho dobrých, charitativních věcí v Kristově jménu. Mají programy pro téměř každou lidskou potřebu a členové denominace žijí čisté, slušné životy a snaží se vyhnout hříchu. Ale něco v nich se změnilo. Kdysi byli tito věřící oddáni přijímání svátosti s Ježíšem. Ani jediný den by nestrávili bez Něj. Nyní je to však jinak. Všechno co Mu dají, je jen rychlé pozdravení na cestě do některé práce. Jak je to s Ježíšem vážné?
Ježíš nás varuje: “Něco se v Mé církvi ztratilo. Je to Moje jedinečná přítomnost. Musíte se vrátit zpět do skryté komůrky, zpět k tomu, abyste se Mnou jedli. Jinak od vás odejmu Svoji přítomnost. Všechny vaše dobré skutky—vaše kázání, evangelizace a dávání—musí vyplynout z našeho společného času. Musí to vzejít z Mého stolu.”
Církev v Efezu (Zjevení 2:1-11) ztratila něco, co kdysi vlastnili—očividnou přítomnost Krista ve svém středu.Začali brát přítomnost Ježíše jako samozřejmost a to mělo vliv na jejich službu. V jeden čas se navzájem milovali a starali se o sebe, ale nyní se navzájem také brali jako samozřejmost. A to mělo zničující vliv na jejich práci v činění dobrých skutků. Byli tak zaměstnaní službou lidem, že centrem se staly jejich skutky a nikoliv Kristova láska. Chyběla Jeho mocná přítomnost.
Nyní je Ježíš varoval: “Pokud neuděláte změny—pokud se nevrátíte ke svému hladu po Mně—pak odejmu vaše svědectví. Když budete dělat své dobré skutky, pak už nebudete mít více žádnou autoritu.