pátek 28. května 2010

DAVID NAŠEL POSILU V HOSPODINU

Toto jsou známá slova: "Davidovi Bylo velmi úzko" (1.Sam 30:6). Právě se vrátil z Gatu, kde mu král Akíš řekl: "uznávám, v mých očích jsi dobrý jako Boží posel" (29:9). S touto pochvalou, která mu ještě zněla v uších se David a jeho muži vrátili do Siklagu, dychtivě toužící se znovu setkat se svými ženami a dětmi. Nicméně našli své město do základů vyhořelé, své domovy zničené, ženy a děti odvlečené. Napadli je Amálekovci, zatímco byli v Afeku, a zajali vše, co bylo Davidovi a jeho mužům tolik drahé.

Jak potupný den pro tak pomazaného Božího muže! "David i všechen lid, který byl s ním, se dali do hlasitého pláče a plakali až do úplného vysílení" (1.Sam 30:4).

Lid se rozhořčil a pro svůj obrovský smutek se domlouval, že Davida ukamenuje. David sám byl ovládnut smutkem, "Davidovi bylo velmi úzko" (v.6). Byli v koncích, všechna naděje fuč, zahlceni smutkem a zoufalstvím.

Co dělá Boží dítě, když se v něm usadí takové zoufalství, cítí se nepotřebné, totálně neschopné, opuštěné Bohem a odmítnuto lidmi, o které se staral? Věřte tomu nebo ne, Bůh byl i v této očividné tragédii. Bůh měl v plánu úžasné požehnání, ale David se musel plně odevzdat do Pánových rukou. Tohle byla situace, kterou by žádný člověk vyřešit nedokázal.

"David však našel posilu v Hospodinu, svém Bohu" (v.6).

David se naučil stát sám, záviset na Bohu a hledat vše potřebné skrze osobní společenství a zapálení pro Boha. Jak vítězný pohled – David stojící uprostřed trosek svého života, radující se z Boží věrnosti a posilňován Pánovou přítomností. Zjistil, že vše, na čem opravdu záleží, když čelíte smrti a zoufalství, je znát Boha osobně.

Jakmile se tohle naučil, Bůh otevřel nebesa a jasně k Davidovi promluvil. Bylo to hlasité a jasné. David se ptal, Bůh odpověděl. "Tak vysvobodil David všechno, co Amálekovci pobrali" (1.Sam 30:18). Nic nechybělo – David získal všechno zpět.