ZASLÍBENÝ BOŽÍ ODPOČINEK

„Proto tedy Božímu lidu nadále zůstává svátek. Vždyť ten, kdo vstoupil do jeho odpočinku, odpočinul od svých skutků, tak jako Bůh odpočinul od svých“ (Židům 4:9-10).

Možná přemýšlíš: „Co asi znamená, vstoupit do tohoto zaslíbeného odpočinku? Jak by to mělo v mém životě vypadat?“ Modlím se za to, aby Bůh odstranil šupiny z našich očí a dovolil nám toto pojmout. Jednoduše řečeno, vstoupit do Jeho zaslíbeného odpočinku znamená plně důvěřovat tomu, že Kristus za nás vykonal dílo spásy. Máme odpočívat v Jeho spásné milosti, a to pouze skrze víru.

Když Ježíš vybízí slovy: „Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout“ (Matouš 11:28). Má tím na mysli konec všemu našemu tělesnému snažení a lidské snaze dosáhnout pokoje. Taktéž to znamená spoléhat se úplně na Ježíšovo dílo, vykonané za nás.

Nás zápas není proti tělu a krvi, ale odehrává se v duchovní oblasti. Starý Zákon o tom mluví velmi jasně. Znovu a znovu, Izrael dával prázdné, bezvýznamné sliby Bohu: „Chceme Ti sloužit, Pane. Uděláme vše, co nám rozkážeš.“ Jenomže dějiny dokazují, že neměli ani srdce, ani schopnosti k dodržení svého slova. Bůh je musel zcela zbavit jejich víry v sebe sama. Jediné, co musíme udělat, je přijít do přítomnosti našeho vzácného Boha.

Pavel říká: „Vždyť jím žijeme, hýbeme se a trváme“ (Skutky 17:28). Mluví o nepřerušovaném společenství. Skrze vítězství na kříži, máme k našemu Pánu přístup v každou denní i noční hodinu. Musíme se rozhodnout: „Chci Krista ve svém životě. Chci být osvobozen od všeho tělesného. Takže půjdu vpřed, do Jeho přítomnosti a budu si žádat to, co mi patří. Chci, aby Ježíš byl mým jediným zdrojem uspokojení.“