středa 12. května 2010

POSLUŠNOST OTVÍRÁ STAVIDLA

O Kristu je řečeno, že vydržel v poslušnosti svého nebeského Otce ne proto, že by se bál, ale proto, že viděl radost, která jej čekala. Odložil všechny přítěže a šel s trpělivostí. Nikdy v mysli neumdléval, protože viděl před sebou slavnou odměnu své poslušnosti.

Neměli bychom být dost unaveni z vnitřního nepokoje, že začínáme hladovět po slavných bohatstvích zaslíbených v Kristu? Strach není dobrou motivací k poslušnosti, ale láska ano! Nakonec, děti Izraele stejně ignorovali výhružky. Dokonce Boží akustický hlas a strašné zahřmění nedokázalo neposlušné Izraelce odradit od tance kolem zlatého telete. Pouze hluboká, stálá láska a úcta k Bohu je mohla udržet od této neposlušnosti.

Je sladké poddat se Boží vůli, která nám otvírá nebe. Je to prosté každého hříchu, každého skutku neposlušnosti, a zjevuje nám, kdo je doopravdy Kristus. Písmo říká, „kdo hřeší, ten ho neviděl ani nepoznal“ (1.Janova 3:6).

Je možné, že když žijeme v neposlušnosti, vzdalujeme se od Něj? Jdeme si svou cestou, protože jsme nikdy neměli zjevení Krista, jeho nenávisti k hříchu a jeho slávy a milosti? Jednoduše řečeno, „Ten, kdo žije v neposlušnosti, nikdy ve skutečnosti nepoznal Krista.“

Ježíš řekl,“Kdo přijal má přikázání a zachovává je, ten mě miluje. A toho, kdo mě miluje, bude milovat i můj Otec, i já ho budu milovat a dám se mu poznat“ (Jan 14:21).

Jakou větší odměnu můžou chtít ti, kteří milují život v poslušnosti, než zjevení Krista samotného? Jaká jednoduchá formulace pro tak velké zjevení. „Milujte mě tak, abyste byli poslušní – a já vás budu milovat a ukážu vám, kdo jsem!“ Můžeš o něm číst všechno, studovat jeho povahu, historické pozadí, ale nikdy ho nepoznáš tak, jako v té nejzákladnější jednoduché věci, jako je poslušnost Jemu ve všem, kompletně ve všech věcech.

Ježíš řekl o Natanaeli: “Hle, pravý Izraelita, v němž není lsti…uvidíte nebesa otevřená..“(Jan 1:47 a 51).

V momentě, kdy se vzdáme a poddáme se do absolutní poslušnosti, zjeví se v našem vnitřním člověku úžasná uzdravující moc. Žádná hrůza z Boha, nebo pekla, nebo z trestu. Už žádný strach z člověka. Místo toho nás začne Boží Duch zaplavovat novým světlem, novou nadějí, úžasnou radostí, pokojem a vírou.