úterý 7. června 2011

OBNOVENÍ VÍRY

Pro všechny, kteří čelí nemožnému, mám zvláštní slovo: Obnovení víry závisí na plném zjevení lásky našeho nebeského Otce.

„Hospodin, tvůj Bůh, je vprostřed tebe – hrdina, jenž tě zachrání. Šťastně se bude z tebe veselit, až tě svou láskou obnoví; zajásá nad tebou samou radostí“ (Sofoniáš 3:17, B21). To je slavné zjevení neustálé Boží lásky k jeho lidu. Písmo nám říká, že má ze své lásky k nám radost!

Znamená to, že Bůh nemá pražádnou otázku týkající se jeho lásky k nám. Jinak řečeno, pevně stanovil svou lásku k nám a nikdy ji nevezme zpět. Fakticky je řečeno, že Bůh je touto láskou natolik uspokojen, že jásá.

Dokážeš si to představit? V nebi Bůh prohlašuje, že má z tebe potěšení. Takto vykládá John Owen tento verš: „Bůh samou radostí skáče.“

A navíc nám Pavel říká, že všechno, co je u Boha v nepořádku – veškerá nevíra a zmatek – se mění zjevením Boží lásky. „Ale ukázala se dobrota a láska našeho Spasitele Boha““ (Titus 3:4).

V předchozím verši říká Pavel: „Vždyť i my jsme byli kdysi nerozumní, neposlušní, zbloudilí“ (3:3). Jinými slovy: „Všechno bylo v nepořádku. Naše víra nebyla překonávající. Ale ukázala se dobrota a láska Boha, již Otec nechává na nás padat v hojnosti skrze Krista.“

Když Pavel říká, že se láska Boha „ukázala“, používá slovo, jehož řecký kořen znamená „znásobila“. Stručně řečeno, Hospodin se na nás dívá jako na ubohé a namáhající se duše, plné strachu a dotazů, a znásobil toto zjevení: „Má láska tě osvobodí. Spočívej v mé lásce a raduj se z ní.“

Děkuji Bohu za ten den, kdy se jeho láska „ukázala“ i mně. Neexistuje žádná víra, která by byla proti nemožnému, kromě toho, že všechno – veškeré problémy, veškeré soužení – je svěřeno do milující péče našeho Otce. Když se má situace co nejvíce vyhrotí, musím spočinout v prosté víře.