KRISTOVA NEVĚSTA
Co by si pomyslel muž, kdyby ho jeho budoucí nevěsta pozvala do svého domu, usadila ho v obývacím pokoji, a potom by odešla? Zatímco by čekal, pracovala by v kuchyni, utírala prach, vytírala podlahu – a neprohodila s ním ani slovo!
Ježíš trpí tou samou bolestí, jakou by kterýkoli muž cítil, kdyby ho jeho milovaná neustále chválila slovy: „Miluji tě“, a přesto mu projevila velmi malou nebo vůbec žádnou pozornost!
Ta milovaná by možná tvrdila: „Vždyť na něj stále myslím.“ Slyšel jsem lidi, kteří říkají totéž o Ježíši: „Celý den na něho myslím, při všem co dělám.“ Ale můžeš na něj myslet po celý den a přesto ho zanedbávat! Když to udělá budoucí nevěsta, její takzvaná láska je pouhá lež! Může říkat svému snoubenci, že ho doopravdy miluje, ale její jednání mu ukazuje, že tomu tak není.
Pán říká: „Zapomene snad dívka na svůj šperk? Zapomene se nevěsta obléci ke svatbě? Můj lid však na mě zapomněl – kolik už je to let“ (Jeremiáš 2:32, B21). Také David říkal, že Izrael zapomíná na Hospodina: „Zapomněli na Boha, svého Spasitele, jenž konal veliké věci v Egyptě“ (Žalm 106:21, B21).
Hospodin se o své bolesti zmínil v Písmu, aby ji celý svět viděl! Otevřeně řekl: „Můj lid mne zanedbává!“ Proč by Hospodin říkal světu o takovém zanedbávání? Neměl by být zticha pro svou odlišnou lásku? Ne – On chce, abychom věděli, jak je zraněný! Říká to celému světu, protože má zraněné srdce z našeho chování!
Představ si, že jsi zasnoubenou mladou ženou, která chodí do církve se svým budoucím manželem. Držíš ho za ruku a každému říkáš: „Budeme se brát. Miluji ho – je prostě báječný!“ Ale jakmile jste ze dveří venku, zmlkneš a neřekneš mu ani slovo! Co si má myslet?
Nechtěl bych, aby nevěsta, která vychvaluje mé ctnosti, o mně mluvila na veřejnosti s láskou, říkala mi, jak jsem úžasný, a potom ochladla a vyhýbala se mi. To není opravdová náklonnost!
Milovaní, pokud netrávíte s Ježíšem denně hodnotný čas – pokud s ním netrávíte čas modlitbou či hledáním jeho Slova – nemilujete ho a zraňujete jeho srdce!
Ježíš trpí tou samou bolestí, jakou by kterýkoli muž cítil, kdyby ho jeho milovaná neustále chválila slovy: „Miluji tě“, a přesto mu projevila velmi malou nebo vůbec žádnou pozornost!
Ta milovaná by možná tvrdila: „Vždyť na něj stále myslím.“ Slyšel jsem lidi, kteří říkají totéž o Ježíši: „Celý den na něho myslím, při všem co dělám.“ Ale můžeš na něj myslet po celý den a přesto ho zanedbávat! Když to udělá budoucí nevěsta, její takzvaná láska je pouhá lež! Může říkat svému snoubenci, že ho doopravdy miluje, ale její jednání mu ukazuje, že tomu tak není.
Pán říká: „Zapomene snad dívka na svůj šperk? Zapomene se nevěsta obléci ke svatbě? Můj lid však na mě zapomněl – kolik už je to let“ (Jeremiáš 2:32, B21). Také David říkal, že Izrael zapomíná na Hospodina: „Zapomněli na Boha, svého Spasitele, jenž konal veliké věci v Egyptě“ (Žalm 106:21, B21).
Hospodin se o své bolesti zmínil v Písmu, aby ji celý svět viděl! Otevřeně řekl: „Můj lid mne zanedbává!“ Proč by Hospodin říkal světu o takovém zanedbávání? Neměl by být zticha pro svou odlišnou lásku? Ne – On chce, abychom věděli, jak je zraněný! Říká to celému světu, protože má zraněné srdce z našeho chování!
Představ si, že jsi zasnoubenou mladou ženou, která chodí do církve se svým budoucím manželem. Držíš ho za ruku a každému říkáš: „Budeme se brát. Miluji ho – je prostě báječný!“ Ale jakmile jste ze dveří venku, zmlkneš a neřekneš mu ani slovo! Co si má myslet?
Nechtěl bych, aby nevěsta, která vychvaluje mé ctnosti, o mně mluvila na veřejnosti s láskou, říkala mi, jak jsem úžasný, a potom ochladla a vyhýbala se mi. To není opravdová náklonnost!
Milovaní, pokud netrávíte s Ježíšem denně hodnotný čas – pokud s ním netrávíte čas modlitbou či hledáním jeho Slova – nemilujete ho a zraňujete jeho srdce!