PŮVOD STRACHU

„Jestliže dáš ruce pryč od ničemností, nepřipustíš, aby ve tvém stanu přebývala podlost, tedy pozdvihneš tvář bez poskvrny, budeš jak odlitý z bronzu, nepocítíš bázně“ (Jób 11,14-15)

Každý strach má svůj původ
V místě
Hříchu a tajných špatností,
Které se ukrývá v lidském srdci
Bůh má moc
Dát tyto věci pryč.
Člověk, který opovrhuje bohatstvím boží milosti,
Shovívavosti a velkomyslnosti,
Jde dál špatnou cestou.
To, co odsuzuje u jiných,
Mu nevadí v jeho vlastním životě,
Tak se sám sobě se stává zákonem.
Chce, aby u něj Bůh udělal výjimku,
Aby mohl uniknout spravedlivému trestu a utrpení.
Ale Bůh nedělá mezi lidmi rozdíly
A soudí všechny stejnou měrou.
Slibuje slávu, čest a pokoj
Těm, kdo odloží hřích.
Takový člověk pak bude moci pozdvihnout obličej bez poskvrny,
Bude pevný
A nebude se bát.
Protože člověk se bojí,
Jen když je u něj hřích.