středa 30. listopadu 2011

POZDĚJŠÍ DÉŠŤ

„V onen den budu chtít zničit všechny národy, které přitáhly proti Jeruzalému. Na dům Davidův a na obyvatele Jeruzaléma ale vyliji Ducha milosti a modliteb a tehdy pohlédnou na mě, jehož probodli. Budou ho oplakávat, jako se oplakává jediný syn; budou nad ním hořce truchlit, jako když umře prvorozený“ (Zachariáš 12:9-10, B21).

Toto Zachariášovo proroctví je o zvláštním vylití Ducha svatého, které se bude dít v těchto posledních dnech. Podobné vylití je popsáno ve 3.kapitole Joela, které, jak věřím, nastalo o Letnicích. Tyto verše říkají: „Na všechny lidi pak vyliji svého Ducha a vaši synové i dcery budou prorokovat; vaši starci budou mívat sny a vaši mladíci vídat vidění. Ano, i na otroky a otrokyně vyliji svého Ducha v oněch dnech“ (Joel 3:1-2, B21).

Přesně to se stalo v den Letnic! Duch svatý přišel jako povodeň a stal se v horní místnosti v Jeruzalémě duchem prorokování.

Toto obrovské vylití se též stává neustálým zavlažováním Duchem svatým, které přetrvalo staletí. Po dobu téměř 2 000 let Bůh vylévá Ducha svatého na svůj lid jako sprchu, denně zavlažuje svou církev a ochraňuje ji. Izajáš to popisuje takto: „“V ten den zpívejte o vinici výtečné víno plodící. Já sám Hospodin střežím ji, a v každé chvíli ji svlažuji. Ve dne i v noci střežím ji, aby jí nikdo neškodil“ (Izajáš 27:2-3, B21).

Tato dvě vylití Ducha jsou popisována jako první (či dřívější) déšť a poslední (či pozdější) déšť: „Budete-li opravdu poslouchat přikázání, která vám dnes udílím, totiž abyste milovali Hospodina, svého Boha, a sloužili mu celým srdcem a celou duší, dám vaší zemi déšť v patřičný čas – déšť dřívější a pozdější, abys mohl sklízet své obilí, víno i olej“ (Deuteronomium 11:13-14).

Setba a sklizeň je v Izraeli obráceně než u nás. První deště, které změkčily půdu, byly od října do konce prosince, zrovna před obdobím setby. Pozdější deště nechaly vzejít úrodu a trvaly od března do konce dubna, těsně před sklizní.

Je důležité, abyste si povšimli, že tato dvě vylití vždycky musela mít co do činění se sklizní. Práce Ducha se vždy zaměřuje na sklizeň duší!

úterý 29. listopadu 2011

PŮVOD STRACHU

„Jestliže dáš ruce pryč od ničemností, nepřipustíš, aby ve tvém stanu přebývala podlost, tedy pozdvihneš tvář bez poskvrny, budeš jak odlitý z bronzu, nepocítíš bázně“ (Jób 11,14-15)

Každý strach má svůj původ
V místě
Hříchu a tajných špatností,
Které se ukrývá v lidském srdci
Bůh má moc
Dát tyto věci pryč.
Člověk, který opovrhuje bohatstvím boží milosti,
Shovívavosti a velkomyslnosti,
Jde dál špatnou cestou.
To, co odsuzuje u jiných,
Mu nevadí v jeho vlastním životě,
Tak se sám sobě se stává zákonem.
Chce, aby u něj Bůh udělal výjimku,
Aby mohl uniknout spravedlivému trestu a utrpení.
Ale Bůh nedělá mezi lidmi rozdíly
A soudí všechny stejnou měrou.
Slibuje slávu, čest a pokoj
Těm, kdo odloží hřích.
Takový člověk pak bude moci pozdvihnout obličej bez poskvrny,
Bude pevný
A nebude se bát.
Protože člověk se bojí,
Jen když je u něj hřích.

pondělí 28. listopadu 2011

ZNÁT HLAS PÁNA

Kvůli hříchu kněží a lidu nemluvil Bůh k Izraeli. Bible říká: „..v oněch dnech bývalo Hospodinovo slovo vzácné. Ani vidění nebylo časté.“ (1 Samuelova 3:1)

A přece, uprostřed tohoto hladomoru Slova se Pán ukázal mladému Samuelovi: „V tom Samuele zavolal Hospodin. Samuel totiž ještě Hospodina neznal a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno.“ (3:4,7)

Samuelovi bylo pouhých 12 let, a přestože byl zbožné dítě, nerozpoznal hlas Pána. Tak Hospodin přišel k Samuelově lůžka a zavolal na něj slyšitelně. Nejprve si Samuel myslel, že mluví Elí; nevěděl, že je to trénink rozeznávání hlasů – slyšet přímo od Boha!

Bůh nemluvil ke knězi Elimu, který se stal hluchým k Jeho hlasu! Ve skutečnosti se zdálo, že pouze jeden prorok slyše Boha – nejmenovaný muž, který varoval Elího, že Bůh se chystá ho odetnout od Božího oltáře. (1 Samuelova 2:27-36)

Slyšet Boha stojí víc než jen čas ztišení o samotě. Stojí to víc než jednoduše říci, „Mluv, Pane, tvůj služebník slyší!“ Ne, neexistuje jasně daný recept, jak slyšet Boha; neexistuje žádných 10 kroků, které by se daly následovat. Před tím, než můžeš slyšet Boha, On musí k tobě mluvit – a On mluví k těm, kteří připravili svá srdce ke slyšení!

Samuel neměl hlubokou teologickou znalost Boha, když k němu Pán poprvé promluvil. Ale měl měkké, čisté, oddané srdce, otevřené pro Pána. Tak, co myslíš, co Bůh nejprve Samuela naučil po té, co k němu poprvé promluvil?

Pán řekl Samuelovi, „ Hodlám soudit Elího, protože věděl, že jeho synové byli zkažení, ale neudělal nic, aby je „zkrotil“! Měli by být vysvlečeni ze svých rouch a mělo by jim být řečeno, „Nemůžete do blízkosti svatého místa!“ Nyní, Samueli, chci ti ukázat svou nenávist k hříchu v Mém domě. Chci ti ukázat, co to je slyšet můj hlas a kráčet se mnou“ (viz 3:11-14).

Není divu, že Bible říká, že Samuel promlouval tak jistá slova – slyšel hlas Páně! Strávil hodně času zavřený s Ním, modlící se, hledající Jeho a Bůh mluvil k němu jasně v každý čas.

I dnes jsou lidé, kteří byli trénování slyšet Boží hlas. Tito modlící se svatí vylévají svá srdce před Ním – a Bůh ho zas vylévá jim!

čtvrtek 24. listopadu 2011

BOŽÍ MOCNÁ ARMÁDA

V dnešním světě se děje cosi velmi mocného a ohromujícího – něco za hranicí lidského chápání – něco, co ovlivní v těchto posledních dnech celý svět.

Bůh připravuje malou, avšak mocnou, armádu křesťanů, nejoddanější armádu na zemi. Hospodin přijde, aby velel těm, kdo vykonají hrdinské činy; uzavře věky s čistými, oddanými a nebojácnými.

Po celý svůj život slýchám příběhy o našich zbožných předcích, kteří nenáviděli hřích. Tito muži a ženy znali Boží hlas a trávili hodiny, ba i dny, na postu a modlitbách. Modlili se nepřetržitě a měli moc i schopnosti, aby se úspěšně postavili proti špatné morálce, která se děla za jejich dnů.

Tito předkové již zemřeli. Ale Bůh si připravuje jinou armádu a nyní jeho válečníci nebudou složeni pouze ze starších otců a matek Siónských s šedivými vlasy. Tato nová armáda bude složena z nových i zkušených věřících, mladých i starých, obyčejných křesťanů, kteří se drží Boha! Právě přichází celá nová oblast služby!

Zdá se, že denominační církevní systém je ve smrtelném zápase. Nemá v sekulárním světě žádný vliv, ani žádnou moc v Kristu. Někteří mne obviňují, že jsem na pastory „přísný“. Ale já jsem v kontaktu s mnoha zbožnými pastory, kteří se trápí, když ve své službě opětovně selžu. Existuje svatý pozůstatek zbožných pastorů a za každého z nich děkuji Bohu. A přece se stále stává, že čím dál tím více služebníků se vrhá na cestu kompromisu.

Bible nás varuje před přílišnými starostmi. Bůh má plán a dává jej najevo. Je srozumitelně předložen v Písmu, hlavně v prvních čtyřech kapitolách 1. Samuel.

Prorok Samuel je příkladem Božího pozůstatku v posledních dnech. Hospodin si ho vybral v nejhorší době a připravoval ho na dobu, kdy vytvoří novou věc. Bůh řekl Samuelovi: „Hle, chystám se v Izraeli udělat věc, která nikomu, kdo o ní uslyší, nepřestane znít v uších“ (1. Samuel 3:11). Co bylo tak úžasné a polekalo všechny, kteří o tom slyšeli? Byl to Boží soud nad selhávajícím náboženským systémem a povstání, příprava a pomazání nového svatého pozůstatku!

To, co Bůh učinil za dnů Samuela, dělá v každé generaci. Vskutku je v každé generaci pozůstatek lidí, kteří se modlí podle Božího srdce.

středa 23. listopadu 2011

NEJEN CHLEBEM ŽIV JE ČLOVĚK

Pokud si myslíš, že jsi příliš obyčejný na to, aby si tě Bůh použil, poslyš: Bůh si tě nepoužije.

Jeho poslední dny překonají evangelisty a pastory, kteří mají jméno. Oni sami nebudou schopni ovlivnit velké hnutí Ducha! Ve skutečnosti bude Bůh potřebovat každou ženu v domácnosti, každého náctiletého, každou starší osobu a všechny, kdo ho milují, aby vykonali jeho mocné činy. Tato armáda posledních dnů bude složená z křesťanů, kteří nežijí jen z chleba. Vysvětlím vám to.

Bůh řekl skrze Mojžíše: „Nejen chlebem bude člověk živ, ale vším, co vychází z Hospodinových úst“ (Deuteronomium 8:3, B21).

Chleba znamená všechny přirozené a materiální věci potřebné k tomuto životu – potravu, přístřeší, oblečení, práci, plat. Chleba představuje živobytí – ty věci, které potřebujeme a které nejsou samy o sobě špatné. Avšak mnozí křesťané žijí pouze pro věci tohoto života – žijí pouze o chlebu!

Ježíš nás naučil modlitbu: „Dej nám i dnes náš denní chléb“ (Matouš 6:11, B21). Ale nejprve řekl, že se máme modlit: „Ať přijde tvé království. Ať se stane tvoje vůle“ (verš 10, B21). Máme se nejprve zaměřit na Boží zájmy – modlit se, aby se stala jeho vůle!

O čem jsi nejvíce přemýšlel během posledního půl roku? Co zabralo nejvíce tvého času a modliteb? Byl to hlavně chleba – osobní potřeby?

Jestliže se zaměřuješ pouze na chleba, potom nemáš žádný život! Žiješ v pustině stejně, jako žily děti Izraele. Denně vstávaly a začaly volat po chlebu – jejich osobních potřebách – každý den po dobu čtyřiceti let!

Milovaní, to je nuda – otročina! Bůh nikdy nechtěl, aby jeho děti takto žily. Místo toho řekl Izraeli skrze Mojžíše: „Měli byste žít z každého slova, které vychází z mých úst! Ano, řekl jsem, že vám dám chléb, ale nezastavujte se tady. Pokračujte! Říkám vám, že existuje země plná mléka a medu, řek, stromů, lesů, zelených pastvin – a tu vám chci dát!“

Bůh si vybírá lidi, kteří se zaměřují na jeho vůli v této půlnoční hodině! Už mají dost života v pustině. Nepřejí si nic jiného než znát a činit Boží vůli. Každý člen této armády posledních dnů musí být připraven i ve svém srdci – protože Bůh je připravený uvolnit svůj mocný a konečný příval!

úterý 22. listopadu 2011

BŮH JE JEDNOTNÝ

„Řekne-li někdo: „Já miluji Boha,“ a přitom nenávidí svého bratra, je lhář. Kdo nemiluje svého bratra, kterého vidí, nemůže milovat Boha, kterého nevidí. A tak máme od něho toto přikázání: Kdo miluje Boha, ať miluje i svého bratra.“ (1. Janova 4,20-21)

Nevěřte tomu, co říká o lásce člověk,

Který se izoluje od svého bratra

Jakékoliv barvy nebo rasy,

Protože v lásce není strach.

Dokonalá láska strach zahání,

Vždyť strach působí muka.

Jak může někdo říct, že miluje Boha

A že věří v rovnost,

Když ho zároveň trýzní

Strach z bratra,

Kterému nedůvěřuje nebo kterého nemá rád?

Když člověk nedokáže milovat svého bratra,

Kterého vidí,

Jak může milovat Boha,

Který je neviditelný?

Hospodin přikázal všem lidem,

Aby milovali své bratry,

Tak jako je miluje On -

Protože Bůh je láska.

pondělí 21. listopadu 2011

POZNAT PÁNOVU VŮLI A ÚMYSL

„Hospodin vyslyší tužby ponížených – povzbudíš jejich srdce, ucho k nim nakloníš.“ (Žalm 10:17).

V tomto verši David vysvětluje jednoduchý plán o třech bodech, jak poznat Pánův úmysl a vůli pro svůj život:

1. Přednesení žádosti Bohu – modlitba

2. Příprava srdce ke slyšení jeho hlasu

3. On způsobí, že porozumíš. Jeho Duch bude k tobě promlouvat!

Již velmi brzy vylije Bůh ze svého slavného poháru největší možnou míru svého Ducha, jakou svět ještě nezažil. Velkolepé usvědčení Ducha svatého sestoupí na vaše sousedy, spolupracovníky, nespasené příbuzné a členy tvé rodiny.

Lidé všude okolo budou trpět a odvracet se od svých mrtvých denominací a sborů a budou vyhledávat ty, kteří chodí s Bohem. Zoufale budou hledat někoho, jehož srdce bylo připraveno!

Bůh si použije statisíce obyčejných služebníků ke svému dílu posledních dnů, ke službě jeden druhému. Proto se ptám: Připravuješ už nyní své srdce na to, aby Jeho záměry byly zdárně vykonány – jak v tobě samém, tak i skrze tebe?

Vyznej dnes Bohu: „Ó Pane, chci, abys počítal i s mým životem! Vím, že nyní žiji jen o chlebu – v poušti plné zoufalství. Ale já chci žít!“

Ponoř se do Jeho slova. Nauč se Ho denně vyhledávat. V přípravě vlastního srdce se skrývá revoluční moc! Skrze ni se do tvého života dostaví smysl a naplnění. Tvé pocity i tvá osobnost dojdou změny a uvolní v tobě moc!

Až Bůh uvidí, že jsi připraven, dá ti skvělé příležitosti k práci pro Něho. Možná ani nebudeš muset opustit svůj dům. Bůh ti přivede protřebné až ke tvým dveřím!

Úžasný Bůh, kterému sloužíme, připravuje svůj lid právě v této hodině k mocnému dílu.
„Hospodin vyrazí jako bojovník, jako hrdina se rozhorlí, válečný pokřik mocně zakřičí, na své nepřátele se oboří.“ (Izaiáš 42:13).

Tak připrav své srdce na setkání s Ním. Staň se pohotovým služebníkem, vybaveným a připraveným na veliké vylití Jeho Ducha a milosti posledních dnů, a Jeho sláva ve vás ožije v této poslední hodině!

pátek 18. listopadu 2011

VÍCE NEŽ KÁZÁNÍ A VYUČOVÁNÍ

Věřím, že evangelium by mělo být doprovázeno mocí a projevy Ducha svatého – činěním mocných zázraků, které dokazují pravdivost evangelia!

Pavel směle prohlašuje: „Mé poselství a kázání nespočívalo v přesvědčivých a moudrých řečech, ale v prokázání Ducha a jeho moci“ (1.Korintským 2:4, B21). V řečtině to znamená „s důkazem.“ Pavel říkal: „Kážu evangelium s důkazem. Bůh a Duch svatý mne podporují znameními a divy!“ Židům 2:4 říká, že Bůh potvrzoval Pavlovu zprávu znameními a divy: „Bůh podle své vůle dosvědčoval znameními a divy, různými zázraky a udílením Ducha svatého.“

Novozákonní věřící měli jednu modlitbu: „Dej, ať se ve jménu tvého svatého služebníka Ježíše dějí divy a zázraky“ (Skutky 4:30, B21). Tito apoštolové všude kázali evangelium kompletně.

„Skrze apoštoly se dělo mnoho zázračných znamení“ (Skutky 2:43, B21). „Rukama apoštolů se mezi lidmi dělo mnoho divů a zázraků…Množství mužů i žen se přidávalo k Pánu a věřících stále přibývalo“ (Skutky 5:12, 14, B21).

Toto je jeden ze všech nejpřesvědčivějších veršů – dokazující, že kompletně kázané evangelium musí zahrnovat znamení a divy: „Přesto tam strávili dlouhý čas a směle mluvili o Pánu, který potvrzoval poselství o své milosti a působil skrze jejich ruce divy a zázraky“ (Skutky 14:3, B21). Tento verš říká, že apoštolové směle a dlouho sloužili tím, že kázali o milosti a pokání, a potom Bůh udělil znamení a divy, které byly vykonány jejich rukama.

Boží církev v posledních dnech „vyjde a bude kázat všude a Pán jim bude pomáhat a potvrzovat Slovo znameními“ (Marek 16:20). To je Boží záměr s námi.

Zázraky této církve v posledních dnech budou nefalšované, neoddiskutovatelné, nepopiratelné, a přece nebudou dobře známy. Místo toho poplynou z rukou mimořádných, svatých, oddělených věřících, kteří znají Boha a mají důvěrný vztah s Ježíšem.

Tito věřící vyjdou ze skryté modlitební komůrky – malá a připravená armáda plná víry, bez jakékoli jiné touhy kromě činění Boží vůle a velebení Boha. Budou beze strachu a jejich modlitba bude mít moc. Zpřístupní evangelium veškerým národům a Bůh potvrdí své Slovo jejich mocnými činy!

čtvrtek 17. listopadu 2011

„KOMPLETNĚ KÁZANÉ“ EVANGELIUM

Apoštol Pavel sdělil své generaci: „kompletně jsem kázal Kristovo evangelium“ (Římanům 15:19). A popsal toto „kompletně kázané“ evangelium jako něco, co je více než pouhá slova. Je to evangelium slov a skutků! „Neodvážil bych se něco říkat, kdyby to skrze mě Kristus také nekonal k přivedení pohanů k poslušnosti slovem i skutkem“ (verš 18).

Pavel říkal: „Pohané se obracejí ke Kristu ne kvůli pouhému mému kázání, nýbrž protože má slova doprovázejí zázraky!“

„V moci divů a zázraků, v moci Božího Ducha, jsem od Jeruzaléma až po Illyrii všude kolem dokola kompletně kázal Kristovo evangelium“ (verš 19).

Pokud by Pavel býval kázal a vyučoval bez znamení a zázraků, jeho poselství by bylo nemělo úplný účinek. Nebylo by to evangelium kázané kompletně! Korintským řekl: „Důkazů o mém apoštolství jste dostali dost. Vzpomeňte na všechno, co jsem vydržel, na všechna znamení, divy a zázraky“ (2.Korintským 12:12, B21).

Povšimněte si Pavlových slov v tomto verši: znamení, divy a zázraky. Dnes většina křesťanů ztuhne, když tato slova slyší! Proč? Protože tato slova byla bezcharakterními, po moci toužícími pastory a učiteli učiněna hnusem! Je obrovskou tragedií, že takové zvrácenosti způsobily, aby se mnoho bohabojných pastorů, evangelistů a laiků odvrátilo od pravdy kompletně kázaného evangelia.

Milovaní, Bůh je Bohem stále – a je mocný v činění divů a zázraků! Je stále naším uzdravovatelem a chce nám ukázat svou sílu v zájmu těch, kdo mu důvěřují! Velké nadpřirozené činy mají v novozákonní církvi své místo, a to bez jakékoli zvrácenosti – bez inzerování či vystavování na odiv. Pavlova služba jde příkladem:

V Troadě, zatímco Pavel dlouho kázal, nějaký mladík, sedící v okně, usnul a spadl z třetího patra. Bible říká, že „byl mrtev“ (viz Skutky 20:9-12).

Když k němu Pavel sešel, všichni ztichli. Potom, stejně jako Eliáš, se natáhl přes jeho mrtvé tělo a vtom mladík ožil. Ten chlapec byl vzkříšen z mrtvých! Takový mocný zázrak!

Poté Pavel nikoho neposlal, aby rozšiřoval zprávu o tomto zázraku. Ne, to nebylo všechno, co se stalo. Všichni se vrátili do třetího patra, lámali chléb a Pavel pokračoval v kázání. Písmo se o tomto mladíku již nezmiňuje. Proč? Protože církev očekávala, že se budou dít nadpřirozené skutky! Kázali kompletní evangelium – doprovázené znameními a zázraky!

středa 16. listopadu 2011

CÍRKEV POSLEDNÍCH DNŮ

Věřím, že Boží vize pro církev posledních dnů je založena na Jeho odhaleném Slově – protože Bible jasně popisuje, jaká bude církev Ježíše Krista právě před Jeho příchodem.

Církev v Americe je daleko od toho, co si Bůh představoval. Celé denominace dnes fungují bez Ducha svatého. Zcela postrádají přítomnost Ježíše a ruinují všechny duchovní dary. Praktikují formu náboženství bez moci, usvědčení, přesvědčivosti nebo spásného poselství.
Je jim pohodlně ve světě a jsou víc politické než duchovní. Přehlížejí hřích, koketují s rozvodem a vysmívají se nadpřirozenému, zatímco odhazují učení o nebi, pekle, pokání a soudu.

Církev Nového zákona zatrásla ďáblem! To vedlo legie démonů do propasti, modlitby ve vězení otvíraly dveře, vládci tuhli ve strachu.
Tito časní věřící měli takovou víru a moc, že mrzáci vyskakovali a z žebráků se stávali evangelisté. Věřili v nadpřirozenou moc a otvírali slepé oči, hluché uši a uzdravovali všechny druhy nemocí. Dokonce křísili mrtvé!

Netvrdím, že Boží církev posledních dnů bude opakováním nebo kopií církve prvního století. Ne – říkám, že bude dokonce větší než ona! Mocnější, silnější, s mnohem větším zjevením Ježíše. Bude mít větší pomazání Ducha než kdy předtím – větší dokonce než na Letnice! Bůh vždycky schovává své nejlepší víno na konec!

Prorok Daniel to potvrzuje. Řekl, že jisté prorocké pravdy jsou uzamčeny, aby byly odhaleny v posledních dnech: „Ta slova zůstanou tajemstvím zapečetěným pro poslední čas. Mnozí budou čistěni, běleni a tříbeni. Zlí lidé budou i nadále zlí a nikdo z nich neporozumí. Moudří však porozumějí.“ (Daniel 12:9-10)

Duch svatý dnes odhaluje tyto věci duchovním, zdravě kritickým svatým! „Je psáno: Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh pro ty, kteří Ho milují. Nám to však Bůh zjevil skrze Ducha, neboť Duch zkoumá všechny věci, i Boží hlubiny.“ (Korintským 2:9-10)

Pán připravuje mocnou a zároveň pokornou armádu pastýřů podle svého srdce a také zbývající kongregaci hladových ovcí, které se odvrátily od „mrtvolnosti“ a hříchu moderní církve. Scéna je připravována pro takovou církev, která bude horká, ne vlažná – a zatřese každou pevností pekla. Žádná moc na zemi nebude schopna to ignorovat nebo tím opovrhovat!

úterý 15. listopadu 2011

BŮH NEUMDLÉVÁ

„Cožpak nevíš? Cožpak jsi neslyšel? Hospodin, Bůh věčný, stvořitel končin země, není zemdlený, není znavený, jeho rozumnost vystihnout nelze.“ (Izajáš 40,28)

Někteří, když Boha neznají,
Myslí si, že už se neukazuje
Lidem, když jsou v úzkých –
Že je buď mrtev, nebo spí,
Neschopen dohlížet na lidské kroky a řídit je.
Ale kdo je člověk, aby soudil Boha?
Ke komu ho připodobníme,
S kým ho srovnáme?
Cožpak nevíš?
Cožpak jsi neslyšel?

Věčný Bůh,
Stvořitel končin země
Nedříme ani nespí.
Není zemdlený,
Není znavený,
Ale ti, kteří Mu důvěřují,
Nabývají nové síly,
Vznášejí se jako orlové,
Běží bez únavy,
Jdou bez umdlení.

pondělí 14. listopadu 2011

PŘESTAŇ SE SROVNÁVAT S DRUHÝMI

„Lid byl naplněn bázní před Hospodinem…přišli a dali se do práce na chrámu Hospodina zástupů, svého Boha“ (Ageus 1:12,14). Izraelité byli usvědčeni svým prospěchářstvím a vrátili se pracovat na obnově chrámu. Byli zpět tam, kde měli být – na stavbě Božího domu.

Stáli před základy chrámu a zdi se začínaly zvedat. Avšak něco bylo špatně a mnoho starých lidí začalo plakat! Proč? Protože viděli skvostný Šalomounův chrám před 68 lety a tento nový se mu nevyrovnal. V porovnání s ním se zdál být nicotný!

Lidé začali hovořit o bývalé slávě a říkali: „V tomto chrámě není žádná schrána úmluvy, žádná slitovnice ani cherubíni. Na oltář nepadá požírající oheň, na dům nepadá žádná sláva shora. Po veškeré naší dřině, všech našich obětech a poslušnosti, po veškerém upřednostňování Božích zájmů, se nemůžeme tomu původnímu vyrovnat! Není to nic v porovnání s tím, co jsme již viděli. Proč se pachtit, proč pokračovat, když vidíme tak málo po všem, co jsme už vykonali?

Velká část Božího lidu to dnes vzdává, protože si myslí, že se nikdy nebudou moci vyrovnat druhým! Podobně jako Izraelité: jdou zpět k Bohu, znovu jej dávají na první místo, hledají jeho vůli, budují jeho dům. Ale když se podívají na své životy, říkají: „Po veškerém svém pachtění toho mohu ukázat tak málo! Mám tak málo z Boží svatosti, tak málo z jeho slávy. Ve srovnání s druhými křesťany se jim nikdy nevyrovnám. Jaký má to pachtění smysl? Nikdy nezvítězím.“

Jsem přesvědčen o tom, že toto je důvodem, proč mnoho oddaných křesťanů přestává bojovat. Srovnávají se s druhými věřícími a to je zbavuje odvahy, neboť se cítí beznadějně méněcenní!

Pokud setrváváš v upřímnosti k Pánu a nepoměřuješ se s ničím kromě své vlastní lásky k Ježíši, buď si jist, že rosteš – a Boží zaslíbení jsou pro tebe!

Milovaní, toto si můžete zapsat, neboť to je Boží zaslíbení pro vás! V tu samou hodinu, kdy se opět zaměříte na stavbu Kristova těla – a odložíte všechny myšlenky týkající se porovnávání a všechny sobecké cesty, a necháte Ho, aby se vám stal vším – začnete vidět jeho mnohonásobné požehnání. Můžete si to doopravdy poznamenat! Poznáte, že vás má v oblibě, usmívá se na vás, raduje se z vás!

pátek 11. listopadu 2011

UCHOVAT SI BOŽÍ PŘÍZEŇ A POŽEHNÁNÍ

Bůh žehná těm, kteří kráčí ve víře a prokazuje přízeň těm, kdo v Něm mají zalíbení!

Jak mohou jednotlivé národy, rodiny a jednotlivci přijít o Boží přízeň? Prorok Ageus jako hlavní důvod uvádí - když vlastní zájmy začnou
nahrazovat ty Boží! Ještě nepřišel ten čas; není čas budovat Hospodinův chrám." (Ageus 1:2). Izraelité se vzdali budování Pánova chrámu ve prospěch budování svých vlastních domů!

Tato scéna se odehrála šedesátosm let poté, co byl zničen Šalomounův chrám. Zbylí z babylonského zajetí se vrátili do Jeruzaléma za účelem obnovení Božího domu. A skutečně položili chrámové základy s nadšením a radostí!

Později ale narazili na různá úskalí - tězkosti a odrazení. Pomalu začali ztrácet zájem o Boží dílo, říkajíc: "Tohle prostě není vhodná doba. Trápí nás příliš mnoho problémů. Kromě toho zde trávíme tolik času, že zanedbáváme vlastní rodiny a obchody. "

Jeden po druhém začali odcházet a starat o své vlastní zájmy. Pánův zájem, který toho měl tolik co do činění s jejich vlastním blahem, se posunul až na druhé místo! Začali stavět své domy a spotřebovávali dřevo, které bylo určeno pro stavbu chrámu.

Jak mohou dnešní věřící přijít o požehnání a přízeň od Boha? Tím, že zastaví výstavbu Jeho chrámu! A to nastává, když se přestaneme modlit a hledat Boha — když přestaneme budovat Jeho duchovní tělo!

Ageus poukazuje na tento problém: Když lidé dali na první místo Boží zájmy, zaopatříl jim stravu a přístřeší. Ve skutečnosti se o ně postaral v každičkém směru. Jejich vinice byly plné úrody, hrozny byly veliké a výživné, v noci mohli klidně spát a jejich děti mohli tančit v ulicích. Žádný z jejich nepřátel je nedokázal přemoci. Jak nádherná ukázka Božího požehnání, ale potom se lidé nechali pohltit svými vlastními zájmy!

To je to, co se děje dnes! Lidé v tomto světě se zaměřují sami na sebe - svou pýchu, vlastní ambice, svou vlastní vůli - každý se zajímá jen o sebe a své zájmy! Není divu, že je tolik opilých a zdrogovaných, kteří bloudí v temnotě a zmatku.

Hospodin praví: "Přivolal jsem sucho na tuto zemi ...... a také na lidi a na všechno, na čem pracujete.“ (Ageus 1:11). Říká nám: “Pokud začneš zanedbávat svou duši a obrátíš se k materiálním věcem, nakonec zůstaneš bez radosti, nespokojený, prázdný a suchý!
Chci, abys dal na první místo mé zájmy, abych ti znovu a znovu mohl požehnat a prokázát přízeň!”

čtvrtek 10. listopadu 2011

JEŽÍŠ CHCE PRO SVOU NEVĚSTU TO NEJLEPŠÍ

Jak moc to musí Ježíše zarmucovat, když pochybujeme o tom, že on může a chce udělat pro nás to nejlepší! Bible nám říká jasně, jak se Bůh podivuhodně a pečlivě staral o Rút. Rút slíbila svou lásku Hospodinu a řekla své tchýni Naomi: „Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.“ (Rút 1,16)

Bůh Rút miloval a otevíral jí všechny dveře v životě. Byla chudá a musela sbírat na poli klasy za ženci, ale Bible říká: „Shodou okolností patřil ten díl pole Bóazovi...“ (Rút 2,3). To zcela jistě nebyla žádná „shoda okolností“. Bylo to Bůh, který jednal a který věděl, co je pro Rút nejlepší!
Rút Boha milovala - vložila do něj všechnu svou důvěru - a Bůh měl pro ni připraveného za manžela velmi bohatého muže! Bóaz uviděl Rút na poli a hned poznal, že je jiná než ostatní. Získala jeho srdce!

Jaký to je milostný příběh a jaké neuvěřitelné okolnosti to celé způsobily! Rút si tohoto zbožného muže vzala. A když tohle Bůh udělal pro ni, neudělá to také pro svou nevěstu, za všech okolností?

Máme někoho, kdo je bohatší a mocnější než Bóaz. Patří mu tisíce horských stád. Je vševědoucí a všemocný a miluje svou nevěstu! Ano, Pán dělá ve vašich životech pro vás to nejlepší. A těší se z toho, že to může dělat.

I uprostřed utrpení a zkoušek má každé Boží dítě Ježíšovu plnou péči. Smutné je, že si tím často nejsme jistí. Pochybujeme, že se o nás stará nepřetržitě a uskutečňuje všechny věci k našemu dobru.

Milovaní, nic ho nebolí více! Pavel popisuje Kristovu nevěstu jako „církev slavnou, bez poskvrny, vrásky a čehokoli podobného“ (Efezským 5,27). Vrásky znamenají zamračené čelo, což hovoří o starostech a obavách, a Pavel říká, že Kristova nevěsta nebude mít na obličeji žádné ani náznak starostí.

Kristova nevěsta spočívá v Jeho lásce. Je si jistá tím, že On ví, kde je, jak se cítí, čím prochází a co je pro ni nejlepší. Jeho láska jí dává pokoj a klid. Ví, že ji od něj nic neodtrhne. Bude ji ochraňovat, protože řekl: „Je má!“

středa 9. listopadu 2011

KRISTOVA NEVĚSTA

Co by si pomyslel muž, kdyby ho jeho budoucí nevěsta pozvala do svého domu, usadila ho v obývacím pokoji, a potom by odešla? Zatímco by čekal, pracovala by v kuchyni, utírala prach, vytírala podlahu – a neprohodila s ním ani slovo!

Ježíš trpí tou samou bolestí, jakou by kterýkoli muž cítil, kdyby ho jeho milovaná neustále chválila slovy: „Miluji tě“, a přesto mu projevila velmi malou nebo vůbec žádnou pozornost!

Ta milovaná by možná tvrdila: „Vždyť na něj stále myslím.“ Slyšel jsem lidi, kteří říkají totéž o Ježíši: „Celý den na něho myslím, při všem co dělám.“ Ale můžeš na něj myslet po celý den a přesto ho zanedbávat! Když to udělá budoucí nevěsta, její takzvaná láska je pouhá lež! Může říkat svému snoubenci, že ho doopravdy miluje, ale její jednání mu ukazuje, že tomu tak není.

Pán říká: „Zapomene snad dívka na svůj šperk? Zapomene se nevěsta obléci ke svatbě? Můj lid však na mě zapomněl – kolik už je to let“ (Jeremiáš 2:32, B21). Také David říkal, že Izrael zapomíná na Hospodina: „Zapomněli na Boha, svého Spasitele, jenž konal veliké věci v Egyptě“ (Žalm 106:21, B21).

Hospodin se o své bolesti zmínil v Písmu, aby ji celý svět viděl! Otevřeně řekl: „Můj lid mne zanedbává!“ Proč by Hospodin říkal světu o takovém zanedbávání? Neměl by být zticha pro svou odlišnou lásku? Ne – On chce, abychom věděli, jak je zraněný! Říká to celému světu, protože má zraněné srdce z našeho chování!

Představ si, že jsi zasnoubenou mladou ženou, která chodí do církve se svým budoucím manželem. Držíš ho za ruku a každému říkáš: „Budeme se brát. Miluji ho – je prostě báječný!“ Ale jakmile jste ze dveří venku, zmlkneš a neřekneš mu ani slovo! Co si má myslet?

Nechtěl bych, aby nevěsta, která vychvaluje mé ctnosti, o mně mluvila na veřejnosti s láskou, říkala mi, jak jsem úžasný, a potom ochladla a vyhýbala se mi. To není opravdová náklonnost!

Milovaní, pokud netrávíte s Ježíšem denně hodnotný čas – pokud s ním netrávíte čas modlitbou či hledáním jeho Slova – nemilujete ho a zraňujete jeho srdce!

úterý 8. listopadu 2011

TAJEMSTVÍ SÍLY

„Spravedlivý ale jde svou cestou dál,
kdo má čisté ruce,
se zviklat nenechá“ (Job 17:9)

Lidé ztrácejí kontrolu nad životem,
posměvači všude kolem
- provokace ze všech stran.
Moudrý není k nalezení.
Když lože je ustláno v temnotě,
uplátkářství se stalo jejich otcem.
Je čas, aby nevinní tím byli pobouřeni
a postavili se proti pokrytci.
A světlo zlostníka bylo uhašeno -
jiskra jeho ohně aby zanikla.
Cesta zlosníků je úskočná a záludná
a hřích je špatná vizitka, pohlcující sílu;
ale ten, který má čisté ruce,
bude silnější
a silnější.

pondělí 7. listopadu 2011

SLOUŽIT PÁNU S RADOSTÍ

Bůh si přeje, abychom byli natolik přesvědčeni o jeho něžné lásce, natolik přesvědčeni že koná, aby nám dal to nejlepší, že budeme mít neustálou radost, když s ním budeme chodit! Mojžíš varoval Izrael:“Nesloužil jsi s radostným a vděčným srdcem Hospodinu, svému Bohu. Proto budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, a to v hladu a žízni, v nahotě a naprostém nedostatku“ (Deuteronomium 28:47-48, B21).

Bůh nám dnes říká: „Radujte se z toho, co jsem pro vás udělal! Pokud jste sklíčení, reptáte a stěžujete si, budete navždy duchovně hladoví a nazí, padnete do rukou svých nepřátel!“ Bůh chce, abychom natolik důvěřovali jeho lásce k nám, že budeme svědectvím radosti a dobré nálady! Chce kazatele, kteří jsou v srdci vděční, naplněni radostí, která je založena na pravdě.

Jeho pravda přináší hojnost radosti, která přirozeně proudí z našeho srdce: „Služte Hospodinu vesele, přistupte před něj se zpěvem“ (Žalm 100:2, B21). „Svůj lid tehdy vyvedl s veselím, svoje vyvolené s jásáním“ (Žalm 105:43, B21). „Radujte se v Hospodinu, jásejte, spravedliví, vesele prozpěvujte, všichni upřímní“ (Žalm 32:11, B21). „Jásat před Bohem však budou poctiví, oslavovat budou a tančit radostí“ (Žalm 68:4, B21).

Možná se zeptáš: „Jak dlouho se budu moct radovat ve službě Hospodinu?“ Mnozí věří, že to trvá pouze po dobu osvěžení, které přichází z nebes, nebo tak dlouho dokud se vše děje správně. Ne, my se máme radovat vždycky! Přesně tak to Bible říká: „Hned za svítání svou láskou nasyť nás, štěstím ať zpíváme do konce života“ (Žalm 90:14, B21). „Radujte se a buďte šťastní navěky z mého stvoření: hle, já stvořím Jeruzalém ke štěstí a jeho lid k radosti“ (Izaiáš 65:18, B21). My jsme „tím Jeruzalémem nahoře“ – znovuzrození a žijící pro Pána s duchem radosti a jásání! Důvěřuj Otci, věř tomu, co o něm říká jeho Slovo, a uvidíš, jak z tvého života proudí radost.

pátek 4. listopadu 2011

BOŽÍ MILOSRDNÉ JEDNÁNÍ!

„…Jsem přece Izraelův otec, můj prvorozený je Efraim!“ (Jeremiáš 31:9).
Efraim byl největší z Izraelských kmenů a lid Božímu srdci nejbližší. Hospodin měl pro tento velice požehnaný kmen věčný plán – ale Efraim stále odpadával a zarmucoval Boha. Zhřešili mnohem víc než kdokoli v Izraeli! Ale zřekl se Bůh hříšného Efraimu? Právě naopak: Hospodin řekl, že Efraim má být svobodným a vykoupeným lidem! Měli žít v tučnosti – což znamená v Božích největších požehnáních!

Co to bylo, co Bůh viděl v Efraimu? Měli kající srdce – styděli se za hřích a byli ochotní se navrátit k Hospodinu! A navzdory všem svým selháním, tato jedna zvláštnost, tento jejich charakteristický rys k nim přitahoval Boží srdce! Když vyšlo silné, prorocké slovo k Efraimu, okamžitě reagovali a když byli pokáráni, plakali nad svým hříchem

Na vrcholu jejich odpadnutí Bůh řekl: „Není snad Efraim můj drahý syn? Není mé dítě, které miluji? Kdykoli o něm promluvím, vždy si ho znovu vybavím a v nitru cítím pohnutí. Slituji se nad ním, jistěže se slituji! praví Hospodin.“ (Jeremiáš 31:20). Bůh říkal: „Navzdory Efraimovým chybám a nedostatkům vidím kajícího ducha. A já neodejmu svou něžnou lásku. Můj věčný záměr pro Efraim zůstane, jak jsem ho naplánoval!“

Milovaný, Bůh má plán pro tvůj život – ujisti se, že se k Němu stále obracíš. On dokončí všechny záměry, které pro tebe má, bez ohledu na to, čím procházíš nebo jak kruté jsou tvé zkoušky. Bůh investuje mnoho myšlenek do plánování tvé budoucnosti!

Mám prorocké slovo pro někoho, kdo čte toto poselství právě teď: Nemůžeš soudit Boží věčný záměr pro tebe podle toho, co cítíš nebo co si myslíš. Bůh ti chce v duchu říci: „Uchovej si přede mnou své pokorné, kající srdce. Důvěřuj Mému slovu o Mé přirozenosti – že jsem milosrdný, milující Otec, který do tebe hodně vložil, a že nemám v úmyslu tě nechat být. Jsi mé dítě, v němž mám zalíbení – a já tě osvobodím!“

„Já sám přece vím, jak o vás přemýšlím, praví Hospodin. Mám v úmyslu váš prospěch, a ne neštěstí; chci vám dát budoucnost a naději.“ (Jeremiáš 29:11).

čtvrtek 3. listopadu 2011

BŮH VÍ, CO JE PRO NÁS NEJLEPŠÍ

Jsou období, kdy Bůh koná věci tak, jak Ho prosíme a jindy se modlíme za věci, o kterých si myslíme, že je potřebujeme a Bůh je nám nedá. Přesto „...Hospodin zná cestu spravedlivých“
(Ž 1.6). Jednoho dne ale pochopíme, že to vše bylo ve prospěch nám i Božímu království.

Pravá spokojenost pochází z dokonalého plnění Boží vůle, z práce na Jeho díle, z žití, jak On nám předurčil. Ale většina z nás je přesvědčena, že pouze my víme, co potřebujeme, abychom byli naplnění a šťastní. A přitom je to často tak, že to, čemu věříme, že je nyní pro nás to nejlepší, nás může zničit. Nikdy v historii lidstva Bůh nevzal žádnému ze svých dětí něco, aniž by mu nepřinesl něco lepšího, mnohem krásnějšího a naplněnějšího.

Není nutné se bát Božího dobra – Boží vůle. Nejen, že Bůh ví, co je pro Tebe nejlepší - chce abychom od Něj dostali to nejlepší. Pokud opravdově věříme, toto v nás bude zdrojem velkého klidu, pokoje a radosti. Nebudeme truchlit nad opuštěním věcí, protože budeme vědět, že jsme byli osvobozeni ze všech pout. Budeme říkat: „Pane, pokud si toto ode mne vzal, máš pro mě něco mnohem lepšího. Vezmi se to – Smíš to udělat!“
Milovaní, potřebujeme si odpočinout v milující ruce našeho Otce! Potřebujeme dojít na takový bod důvěry, kdy řekneme: „Mám milujícího Otce, který pro mě má jen to nejlepší. On ví všechno!“

Jak nakonec Job došel pokoje? Přesvědčil sám sebe, že Bůh ví, co dělá a má vše pod kontrolou! Job řekl: „Zato On zná moji cestu, ať mě zkouší, vyjdu jako zlato.“ (Jb 23,10)

Mnoho křesťanů vidí Boží práci ve svých životech, a přesto stále uvažují: „Co když to spálím? Co když udělám něco špatně a Bůh se na mě naštve a ztratí se mnou trpělivost?

Tehdy všechny jeho sliby selžou? Budu se muset smířit s něčím jiným než s tím nejlepším?“ Ne – nikdy! Pokud je tvoje srdce před Bohem spravedlivé, pokud se k Němu vracíme a hledáme Ho celým srdcem, nic z Jeho plánů pro nás nebude změněno!

středa 2. listopadu 2011

DVA DRUHY LÁSKY

Otec má dva druhy lásky: obecnou lásku ke všem hříšníkům a speciální lásku ke všem, kteří patří do jeho rodiny. Boží obecnou lásku k lidem může přijmout každý, kdo k němu přichází s pokáním. Ale Boží srdce je naplněno i jiným druhem lásky: specifickou a výjimečnou láskou k jeho dětem!

Bůh vždycky měl vyvolený lid, který zahrnoval svou úžasnou láskou. Kdysi byl Izrael jediným objektem této speciální lásky:

„Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha! Tebe Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil, abys byl jeho lidem, jeho zvláštním pokladem jako žádný jiný lid na zemi. Ne proto, že by vás bylo více než jiných národů, k vám Hospodin přilnul a vyvolil si vás – vždyť jste nejnepatrnější z národů! Avšak proto, že si vás Hospodin zamiloval, ... vyvedl vás Hospodin mocnou rukou a vykoupil tě z domu otroctví...“ (Deuteronomium 7:6-8)

Bůh mířil těmito slovy na Izrael. Přesto, jestliže jsi přijal Ježíše jako svého Spasitele a Pána – jestliže jsi byl přijatý do Boží rodiny a on je tvým milujícím Otcem – také jsi pro něj zvláštním pokladem! Jsi příjemcem Boží neobyčejné lásky a takto zní jeho slova k tobě:
„Vy jste však vyvolený rod, královské kněžstvo, svatý národ, lid získaný do vlastnictví, abyste hlásali ctnosti Toho, který vás povolal ze tmy do svého podivuhodného světla. Kdysi jste ani nebyli lidem, ale teď jste lid Boží; nedocházeli jste milosrdenství, ale teď jste milosrdenství došli.“ (1. Petrův 2:9-10)

Kdysi jsi nebyl předmětem jeho speciální lásky, ale nyní ano! Byl jsi smířen s Otcem a on tě hluboce miluje – právě teď, v této chvíli!

úterý 1. listopadu 2011

BOŽÍ OTCOVSKÁ LÁSKA

Pro mnoho lidí je obtížné hledět na Boha jako na milujícího Otce. Dívají se na něho očima zastřenýma bolestí ze zkušeností se svými hřešícími lidskými otci.

Tisíce křesťanů nevěří, že je Bůh miluje, protože je jejich vlastní otec opustil, zranil nebo jim hodně ublížil. Modlím se, aby tento text promluvil nejenom k těmto lidem, ale i k těm z vás, kteří dosud nepoznali, jak hluboká je láska našeho nebeského Otce!

Mnozí z nás vědí, co se o tom, jak Bůh miluje své děti, píše v Bibli. Ale jen málo z nás si dokázali tuto lásku přivlastnit a těšit se z ní.

Podívejte se, jak Hospodin sám sebe popsal Mojžíšovi:

„Hospodin, Hospodin! Bůh plný slitování a milostivý, shovívavý, nejvýš milosrdný a věrný, který osvědčuje milosrdenství tisícům pokolení , který odpouští vinu, přestoupení a hřích...“ (Exodus 34,6-7)

Uprostřed zkoušek často zapomínáme, co Bůh sám řekl o tom, jaký je. Kdybychom mu v těchto časech věřili, měli bychom v srdcích velkou důvěru. Od první do poslední stránky k nám Bible promlouvá jako Boží hlas a odhaluje nám, jak starostlivý a milující je Hospodin.

Vždy je nám ochoten odpustit. „Neboť ty jsi, Panovníku, dobrý a nabízíš odpuštění; ke všem, kdo tě volají, jsi nejvýš milosrdný.“ (Žalm 86,5)

Má s námi trpělivost, plný laskavosti a milosti. „Nesmírné je, Hospodine, tvoje slitování.“ (Žalm 119,156). „Hospodin je milostivý, plný slitování, shovívavý a nesmírně milosrdný.“ (Žalm 145,8)

Když se přicházíte modlit a chválit Pána, dávejte si velký pozor, jaký obraz Boha si přinášíte do Jeho přítomnosti. Musíte být plně přesvědčeni o jeho lásce a věřit, že je skutečně takový, jaký říká, že je.