EGYPT V JEJICH SRDCÍCH by Gary Wilkerson
Nehemiáš byl pastýřem Izraele – králem, pastorem, vůdcem a obnovitelem, který vzal Izraelity zpět do Jeruzaléma, kde začali znovu stavět hradby, které byly zničeny. Nehemiáš opustil Jeruzalém, aby navštívil Perského krále, a když se vrátil, řekl: „V těch dnech jsem viděl…“ (Nehemiáš 13:15).
Když se Nehemiáš vrátil do města, viděl, jak děti Izraele dělají přesně totéž, co dělali jejich otcové, které to přivedlo do vyhnanství a otroctví. Byli osvobozeni a znovu stavěli své vlastní město, avšak znovu prováděli věci, kvůli kterým byly předtím hradby zbořeny. Dává ti to smysl? Zatímco znovu budovali, prováděli tytéž hříchy, kvůli kterým hradby spadly.
Jednou rukou znovu stavěli město a druhou rukou město ničili. Jednou rukou své životy budovali a druhou rukou je ničili.
A takové je to dnes s mnohými z nás! Jednou půlkou přicházíme k oltáři a voláme k Ježíši a druhou půlkou děláme tytéž staré hříchy. Na jedné straně se modlíme, čteme Písmo a chodíme do církve; na druhé straně stále navštěvujeme bary a kluby, stále sledujeme na počítači porno, stále děláme kompromisy. Jednou půlkou chválíme Boha a druhou půlkou jednáme podle světa.
Izraelité se vraceli do svých starých kolejí. Budovali něco nového, bylo v nich však stále něco starého. Dalo by se říci, že děti Izraele pod vedením Mojžíše vyšly z Egypta, avšak něco egyptského v nich stále bylo (viz Skutky 7:39). Někteří z nás se osvobozují z věcí světa, ale stále je v nás něco světského.
Bůh chce, abychom došli pokory a pokání. Chce, abychom stále chodili vítězně – poráželi nepřítele – vždycky!
Když se Nehemiáš vrátil do města, viděl, jak děti Izraele dělají přesně totéž, co dělali jejich otcové, které to přivedlo do vyhnanství a otroctví. Byli osvobozeni a znovu stavěli své vlastní město, avšak znovu prováděli věci, kvůli kterým byly předtím hradby zbořeny. Dává ti to smysl? Zatímco znovu budovali, prováděli tytéž hříchy, kvůli kterým hradby spadly.
Jednou rukou znovu stavěli město a druhou rukou město ničili. Jednou rukou své životy budovali a druhou rukou je ničili.
A takové je to dnes s mnohými z nás! Jednou půlkou přicházíme k oltáři a voláme k Ježíši a druhou půlkou děláme tytéž staré hříchy. Na jedné straně se modlíme, čteme Písmo a chodíme do církve; na druhé straně stále navštěvujeme bary a kluby, stále sledujeme na počítači porno, stále děláme kompromisy. Jednou půlkou chválíme Boha a druhou půlkou jednáme podle světa.
Izraelité se vraceli do svých starých kolejí. Budovali něco nového, bylo v nich však stále něco starého. Dalo by se říci, že děti Izraele pod vedením Mojžíše vyšly z Egypta, avšak něco egyptského v nich stále bylo (viz Skutky 7:39). Někteří z nás se osvobozují z věcí světa, ale stále je v nás něco světského.
Bůh chce, abychom došli pokory a pokání. Chce, abychom stále chodili vítězně – poráželi nepřítele – vždycky!