ODPOUŠTĚJÍCÍ LÁSKA
Starozákonní příběh o Josefovi a jeho bratrech v sobě skrývá potenciální zprávu pro novozákonní křesťany. Josef je předobrazem Krista a jeho bratři jsou předobrazem Bohem vyvolených lidí na zemi. (Vzpomeň si, že Bůh slíbil Jákobovi v Genesis 35: 11: „Králové vyjdou z tvých beder.“) Josefův způsob jednání se svými bratry je jasným předobrazem Božího způsobu jednání dnes s námi. Tento příběh o odpouštějící lásce jednoho muže svým bratrům, kteří zhřešili, je nádherným obrazem Boží lásky a milosti pro hříšného člověka.
Příběh o Josefovi a jeho bratrech je jednou z nejsmutnějších tragédií v celém Božím Slově. Tato generace vybraných lidí nikdy nedokázala uvěřit, že jsou milováni. Zničující záplava hříchu a zármutku zavdala příčinu jejich skepticismu, který by nám všem měl sloužit jako působivé varování.
Jákob Josefa výlučně miloval, bylo to dítě jeho staroby, a učinil zvláštní opatření, aby o něj pečoval. Jeho starší synové si vykládali tuto zvláštní pozornost tak, že jejich otec miluje Josefa více než je: „Když ale jeho bratří zjistili, že ho jejich otec miluje více než je, začali ho nenávidět“ (Genesis 37:4, B21).
Skutečnost, že Jákob miloval Josefa tak vroucně, neznamenala, že by miloval své ostatní syny méně. Věrně se staral a žehnal všem svým dětem. Obdrželi totéž milující vedení a výchovu, a přesto se starší synové stali žárlivými na to, co se jim jevilo jako bratrovo zvýhodněné postavení. Zdálo se jim, že Josef dostává všechno, po čem jeho srdce zatouží, včetně zdobeného pláště mnoha barev. Byl požehnanější, měl více výhod, byl více rozmazlován – a to je přimělo k hněvu a žárlivosti.
Byl jsi někdy vinen tím, že jsi záviděl bratrovi v Pánu, který ti připadal jako ten, kdo dostane všechno, co chce? Jeho modlitby se vždy zdají být rychle vyslyšeny. Nikdy se nezdá být osamělý, nemilovaný či nepotřebný, zatímco ty se cítíš opuštěný a sám. Tyto kořeny hořkosti a žárlivosti začínají růst.
Milovaný, to je nebezpečná půda. Ve chvíli, kdy uvěříme, že náš nebeský Otec nás miluje méně než někoho jiného, otevíráme se všem druhům zla. Kdykoli si stěžujeme na naše okolnosti, ať nahlas či mlčky ve svých srdcích, obviňujeme Boha ze zanedbávání.
Měj se na pozoru! Je to ten samý postoj, který přinesl tak mnoho potíží Josefovým bratrům.
Příběh o Josefovi a jeho bratrech je jednou z nejsmutnějších tragédií v celém Božím Slově. Tato generace vybraných lidí nikdy nedokázala uvěřit, že jsou milováni. Zničující záplava hříchu a zármutku zavdala příčinu jejich skepticismu, který by nám všem měl sloužit jako působivé varování.
Jákob Josefa výlučně miloval, bylo to dítě jeho staroby, a učinil zvláštní opatření, aby o něj pečoval. Jeho starší synové si vykládali tuto zvláštní pozornost tak, že jejich otec miluje Josefa více než je: „Když ale jeho bratří zjistili, že ho jejich otec miluje více než je, začali ho nenávidět“ (Genesis 37:4, B21).
Skutečnost, že Jákob miloval Josefa tak vroucně, neznamenala, že by miloval své ostatní syny méně. Věrně se staral a žehnal všem svým dětem. Obdrželi totéž milující vedení a výchovu, a přesto se starší synové stali žárlivými na to, co se jim jevilo jako bratrovo zvýhodněné postavení. Zdálo se jim, že Josef dostává všechno, po čem jeho srdce zatouží, včetně zdobeného pláště mnoha barev. Byl požehnanější, měl více výhod, byl více rozmazlován – a to je přimělo k hněvu a žárlivosti.
Byl jsi někdy vinen tím, že jsi záviděl bratrovi v Pánu, který ti připadal jako ten, kdo dostane všechno, co chce? Jeho modlitby se vždy zdají být rychle vyslyšeny. Nikdy se nezdá být osamělý, nemilovaný či nepotřebný, zatímco ty se cítíš opuštěný a sám. Tyto kořeny hořkosti a žárlivosti začínají růst.
Milovaný, to je nebezpečná půda. Ve chvíli, kdy uvěříme, že náš nebeský Otec nás miluje méně než někoho jiného, otevíráme se všem druhům zla. Kdykoli si stěžujeme na naše okolnosti, ať nahlas či mlčky ve svých srdcích, obviňujeme Boha ze zanedbávání.
Měj se na pozoru! Je to ten samý postoj, který přinesl tak mnoho potíží Josefovým bratrům.