JE TVÁ LÁSKA ŽIVÁ?

Jestliže můžeš žít svůj každodenní život a čelit všem možným vyrušením a požadavkům, a přesto nestrávit deset minut v Boží přítomnosti, tvá láska umírá.

Zamysli se nad tím: Jestliže někoho miluješ nade všechny, bude š se chovat tak, aby ten člověk cítil, že je nejdůležitější bytostí na zemi. Všechno ostatní ve srovnání s ním vybledne.

Není to snad jako tvoje první láska ke tvé manželce, když ses o ní ucházel? Pokud ti zavolala, když jsi měl hodně práce, všechno jsi opustil, jen abys s ní hovořil. Nelibě jsi nesl, když vás někdo vyrušil ve chvíli, kdy jste byli spolu sami. Všechno ostatní zaujalo, při vaší snaze o rozvíjení lásky mezi vámi, druhé místo.

Mnoho dnešních křesťanů žije týdny, dokonce i měsíce, bez času stráveného s Ježíšem. Jak mohou milovat Ježíše celým srdcem, když ho den za dnem bez přestání zanedbávají?

V Šalomounově písni nemohla nevěsta spát, protože její milovaný „…zmizel…“ (Píseň 5:6). Tato žena vstala uprostřed noci a řekla: „…duše mě opustila spolu s ním. Hledala jsem ho, ale nenašla, volala jsem ho, a on se neozval“ (tentýž verš). A tak rychle vyběhla do ulic a svého milého hledala všude a volala: „Neviděli jste mého milého?“

Proč to pro ní byla tak závažná věc? Protože, jak řekla, „Takový je můj milý, takový můj druh“ (verš 16). „Jsem nemocná láskou“ (verš 8). Bez svého milého nemohla být.

Jak se cítí Ježíš, když prostírá stůl a s úzkostí očekává naši společnost, a my přesto nikdy nepřijdeme? Bible nás nazývá jeho nevěstou, jeho milovanými, jeho velkou láskou. Je řečeno, že jsme byli stvořeni pro přátelství s ním. Jaké odmítnutí tedy musí cítit, když neustále klademe druhé před něho?