ROZDĚLENÍ V CÍRKVI by Gary Wilkerson
Korintská církev měla spoustu problémů: rozdělení, pomluvy, závist, konflikt a sexuální hřích. V té církvi byl kompromis a tolerance a lidé zaujali postoj: „No, všichni občas uklouzneme nebo klopýtneme. Opravdu nejsme tak špatní.“ Ve 3. kapitole 1. Korintským píše apoštol Pavel církvi:
„Já jsem k vám, bratří, nemohl mluvit jako k těm, kteří mají Ducha, nýbrž jako k těm, kteří myslí jen po lidsku, jako k nedospělým v Kristu“ (1. Korintským 3:1). Pavel se jim nesnažil dát slovo povzbuzení, ale kázal silné slovo, které by je usvědčilo a zničilo neplodnou půdu jejich zatvrzelých srdcí.
Pavel dále říká: „Mlékem jsem vás živil, pokrm jsem vám jíst nedával, protože jste jej nemohli snést – ani teď ještě nemůžete“ (verš 2). Pavel jim toužil předat hutný pokrm, který by nasytil jejich duše a podnítil je, aby vyrostli v Kristu do nového rozmachu a stálosti. Kvůli jejich nedospělosti jim však musel stále dávat mléko.
„neboť jste dosud tělesní“ (verš 3). Bible používá slovo tělesní, které znamená „mající ducha tohoto věku.“ Tohoto tělesného ducha, o němž hovoříme, lze popsat takto: Nemít sílu Ducha svatého a místo toho konat věci ze své vlastní síly.
„Když je totiž mezi vámi závist, svár a různice, nejste snad tělesní a nechodíte podle člověka?“ (verš 3). Pavel popisuje některé způsoby, jak koná tento lidský a tělesný duch. Vždy je závistivý. Vždy působí v domě Božím svár a rozdělení. Tento tělesný duch obviňuje druhé, anebo má postoj, který vyjadřuje: „Já jsem lepší.“
Bůh si použil Pavla, aby tuto církev volal k pokání a k vyznání: „Bože, chci všechno, co máš!“ Jestliže činíme pokání a jsme ochotni se zavřít ve své komůrce sami s Bohem, stanou se z nás starodávní muži a ženy modlitby.
„Já jsem k vám, bratří, nemohl mluvit jako k těm, kteří mají Ducha, nýbrž jako k těm, kteří myslí jen po lidsku, jako k nedospělým v Kristu“ (1. Korintským 3:1). Pavel se jim nesnažil dát slovo povzbuzení, ale kázal silné slovo, které by je usvědčilo a zničilo neplodnou půdu jejich zatvrzelých srdcí.
Pavel dále říká: „Mlékem jsem vás živil, pokrm jsem vám jíst nedával, protože jste jej nemohli snést – ani teď ještě nemůžete“ (verš 2). Pavel jim toužil předat hutný pokrm, který by nasytil jejich duše a podnítil je, aby vyrostli v Kristu do nového rozmachu a stálosti. Kvůli jejich nedospělosti jim však musel stále dávat mléko.
„neboť jste dosud tělesní“ (verš 3). Bible používá slovo tělesní, které znamená „mající ducha tohoto věku.“ Tohoto tělesného ducha, o němž hovoříme, lze popsat takto: Nemít sílu Ducha svatého a místo toho konat věci ze své vlastní síly.
„Když je totiž mezi vámi závist, svár a různice, nejste snad tělesní a nechodíte podle člověka?“ (verš 3). Pavel popisuje některé způsoby, jak koná tento lidský a tělesný duch. Vždy je závistivý. Vždy působí v domě Božím svár a rozdělení. Tento tělesný duch obviňuje druhé, anebo má postoj, který vyjadřuje: „Já jsem lepší.“
Bůh si použil Pavla, aby tuto církev volal k pokání a k vyznání: „Bože, chci všechno, co máš!“ Jestliže činíme pokání a jsme ochotni se zavřít ve své komůrce sami s Bohem, stanou se z nás starodávní muži a ženy modlitby.