SBOR V EFESU

Křesťané v Efesu žili v úzkém obecenství s Pánem. Když si čtu Pavlův list Efeským, jsem v úžasu nad evangeliem, jež tito lidé slyšeli a žili. Pavel je vlastně dlouho chválí. Dopis adresuje: „věrným v Kristu Ježíši …“ kterých „Bůh … požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebesích“, „vyvolil ještě před stvořením světa“ a „předurčil, abychom skrze Ježíše Krista byli přijati za jeho vlastní.“ (Efeským 1:1-5)

Je to skutečně popis požehnaných, svatých lidí! Ježíš také vzdává poctu efeským křesťanům v knize Zjevení: „Znám tvé skutky, tvou práci i tvou vytrvalost.“ (Zjevení 2:2) Jinými slovy: „Znám všechny dobré věci, které se dějí ve vašem životě. Trpělivě pro mne pracujete, bez reptání a udělali byste všechno pro druhé. Jste pilní ve vykonávání dobrých skutků a to je velice chvalitebné.“

Ježíš poukazuje i na něco jiného v srdcích těchto Efesanů, na něco hluboce špatného. Říká: „Vidím všechny tvé skutky – tvůj nenávist vůči hříchu, lásku k pravdě, spravedlivou odvahu. Přesto, nechali jste svou první lásku vychladnout. Vaše láska ke Mně umírá.“ „Mám ale proti tobě, že jsi ztratil svou počáteční lásku.“ (v.4) Milovaní, tento verš jsem si četl znovu a znovu a došel jsem k závěru, že jeho vážnost nemůžeme přehlížet.

Rád bych si myslel, že jsem typ křesťana z Efesu – věrný pracovník. Chci věřit, že trpím pro Krista, že mé dobré skutky Ho oslaví, že žiji spravedlivý život a že mé místo je vedle Něj v nebesích. Ale když čtu o Ježíši, jak prochází takovými nevšedními věřícími, jako byli křesťané v Efesu a říká jim: „Mám něco proti tobě,“ svírá to mého ducha. Musím se ptát svého Pána: „Ježíši, máš něco proti mně? Také jsem ztratil svou lásku k Tobě?“