čtvrtek 7. března 2013

MODLITEBNÍ KOMůRKA

Jeremjáš prorokoval, že žádnému z pastýřů, kteří odmítají hledat Boha v modlitbách, se nebude dařit: „Pastýři jsou tupí, nedotazují se Hospodina. Nejsou prozíraví, všechna jejich stáda jsou rozprášena“ (Jeremjáš 10,21).

Docela stejnou situaci, jakou tu Jeremjáš popsal, vidíme dnes v církvi. Mnoho pastýřů zlenivělo a zlhostejnělo. Své povolání berou jen jako zaměstnání s výplatou. Spoléhají se sami na sebe, místo aby poznávali skrze modlitbu Boží srdce. Už nemají sílu krmit své ovce a starat se o ně, a ovce jsou rozehnány.

Jednota, díky které byla kdysi církev silná, se nyní rozpadla. Jeremjáš o tehdejší době prohlásil: „Můj stan je zpustošen a všechna má stanová lana zpřetrhána. Moji synové ode mne odešli, nejsou tu. Není tu nikdo, kdo by ještě postavil můj stan a napjal mé stanové houně“ (Jeremjáš 10,20). Ta lana, o kterých mluvil, ta spojující Boží síla, která udržovala mezi lidmi jednotu, vymizela. Stádo bylo rozehnáno a kněží byli tak nečistí, že se nikdo neodvážil přistoupit ke svatým Božím věcem. Žádný kněz nebyl hoden dotknout se svatého stanu.

Chci se otázat těch, kteří hledají Hospodina: „Máte modlitební komůrku?“ Mít „modlitební komůrku“ znamená jednoduše zavřít se s Pánem kdekoli a kdykoli, věnovat Mu svůj čas, hledat Ho a volat k Němu (viz Matouš 6,6).

„Modlitební komůrka“ také znamená „modlitební zvyk“. Jste zvyklí být každý den sami s Bohem? Znamená to mít kázeň přicházet před Pána a mít srdce, které říká: „Musím být o samotě s Hospodinem – musím dnes mluvit se svým Otcem!“

Někdy je má modlitební komůrka v autě. Často je doma ve pracovně nebo v ulicích New Yorku. Před několika týdny byla na floridské pláži, po níž jsem hodiny chodil, zavřený s Pánem.

Druh modlitby, o kterém mluvím, spočívá v soukromí s Pánem – v samotě s Ním. Ježíš varoval před pokrytectvím v modlitbě. Jasně odlišil ty, kdo hledají Boha v tajné komůrce, od těch, kteří se modlí proto, aby je ostatní považovali za svaté.