VĚŘÍCÍ, KTERÝ ZŮSTÁVÁ V NĚM
„Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“ (Jan 15:10). Ježíš věrně poslechl každé přikázání svého Otce a nazýval to „stálostí“.
Někteří křesťané si myslí, že si mohou zvolit a vybrat, kterými Kristovými přikázáními se řídit. Pokud se jim nelíbí, co je žádáno, jednoduše to ignorují nebo svou neposlušnost omlouvají slovy, “ Já to nevidím tímto způsobem; nevěřím tomu takto.” Jestliže se lidem nelíbí pastorova výzva ke svatosti, tak prostě odejdou a hledají pastora, který zdůrazňuje jen to pozitivní. To je důvod, proč se dnes šíří církví obrovská vlna apatie. Dali jsme poslušnosti špatné jméno.
Jak je možné, že se jeho ratolest nepodřizuje Jemu? Ježíš řekl: “ Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest a uschne; a budou sebrány a hozeny na oheň a shoří.” (verš 6) Může to snad být řečeno jasněji? Podřízenost (setrvání) zahrnuje spočinutí a zodpovědnost. Je možné být v Něm, spojen s kmenem, a nemít proud života, který přináší ovoce. Podřízení (setrvání) má co děla t s absolutní poslušností přikázání Krista, protože každá ratolest má svobodnou vůli – život nastřádaný v sobě. Ratolest není pasivní; musí vyvádět život z kmene. “Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás” (verš 7). Toto vysvětluje, že Slovo je Otcův prořezávající nůž. Jak může nějaká ratolest nést ovoce, jestliže je Pánovo Slovo ignorováno, nepoznáno nebo opomíjeno?
Vidíme ovoce sucha pokrývajícího celou Pánovu vinici – smilostvo, cizoložství, pijáctví, drogy – protože čistící proces mnohých se zastavil. Slovo Boží je Jeho nůž, dvojsečný meč. Většina křesťanů dnes nezná Boží Slovo, protože ho nečtou. Je nemožné nést ovoce spravedlnosti, aniž by Jeho Slovo zůstávalo v tobě. Opomíjení Slova zapříčiňuje neplodnost (prázdnotu života) a přináší hrozné chřadnutí Božího lidu.
Věřící, který zůstává v Něm je ten, který miluje Boha a má před Ním bázeň, hladoví po jeho Slovu a chvěje se před jeho mocí. Má potěšení z toho, že Jeho Slovo odstraňuje všechny překážky, modlí se, aby veškerý jeho život a podoba Kristu stále v něm rostla, a aby rostl stále více a více do zralosti v poslušnosti a lásce.
Někteří křesťané si myslí, že si mohou zvolit a vybrat, kterými Kristovými přikázáními se řídit. Pokud se jim nelíbí, co je žádáno, jednoduše to ignorují nebo svou neposlušnost omlouvají slovy, “ Já to nevidím tímto způsobem; nevěřím tomu takto.” Jestliže se lidem nelíbí pastorova výzva ke svatosti, tak prostě odejdou a hledají pastora, který zdůrazňuje jen to pozitivní. To je důvod, proč se dnes šíří církví obrovská vlna apatie. Dali jsme poslušnosti špatné jméno.
Jak je možné, že se jeho ratolest nepodřizuje Jemu? Ježíš řekl: “ Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude vyhozen ven jako ratolest a uschne; a budou sebrány a hozeny na oheň a shoří.” (verš 6) Může to snad být řečeno jasněji? Podřízenost (setrvání) zahrnuje spočinutí a zodpovědnost. Je možné být v Něm, spojen s kmenem, a nemít proud života, který přináší ovoce. Podřízení (setrvání) má co děla t s absolutní poslušností přikázání Krista, protože každá ratolest má svobodnou vůli – život nastřádaný v sobě. Ratolest není pasivní; musí vyvádět život z kmene. “Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás” (verš 7). Toto vysvětluje, že Slovo je Otcův prořezávající nůž. Jak může nějaká ratolest nést ovoce, jestliže je Pánovo Slovo ignorováno, nepoznáno nebo opomíjeno?
Vidíme ovoce sucha pokrývajícího celou Pánovu vinici – smilostvo, cizoložství, pijáctví, drogy – protože čistící proces mnohých se zastavil. Slovo Boží je Jeho nůž, dvojsečný meč. Většina křesťanů dnes nezná Boží Slovo, protože ho nečtou. Je nemožné nést ovoce spravedlnosti, aniž by Jeho Slovo zůstávalo v tobě. Opomíjení Slova zapříčiňuje neplodnost (prázdnotu života) a přináší hrozné chřadnutí Božího lidu.
Věřící, který zůstává v Něm je ten, který miluje Boha a má před Ním bázeň, hladoví po jeho Slovu a chvěje se před jeho mocí. Má potěšení z toho, že Jeho Slovo odstraňuje všechny překážky, modlí se, aby veškerý jeho život a podoba Kristu stále v něm rostla, a aby rostl stále více a více do zralosti v poslušnosti a lásce.