pondělí 25. března 2013

SPRAVEDLNOST Z VÍRY by Gary Wilkerson

Mnozí dnešní křesťané jsou vyčerpaní ze svých snah opustit hřích. Vynakládají na to veškerou svou energii, dokud nepřijdou o poslední kapku radosti. Vítězství, které pro ně Kristus získal, se ztrácí v urputných snahách nastolit svou vlastní spravedlnost.

Spravedlnost, která je získána čímkoli jiným, jenom ne vírou, vždycky selže. Víte, nemůže existovat Boží spravedlnost a naše spravedlnost. To by znamenalo, že jsou dvě evangelia: jeho a naše. Nemůžeme směšovat naši vlastní spravedlnost s Boží svatou spravedlností.

Asi se divíte: „Ale nepředpokládá se snad, že vynaložíme nějaké úsilí? Neříká snad Bible, že se máme vyhýbat hříchu?“ Hříchu se můžeme vyhnout jedině prostřednictvím Ježíše! On není jenom pravdou, kterou jste přijali; on je živým Bohem a vaším posvětitelem. Jeho posvěcující dílo ve vás nikdy nepřeruší den ani noc.

Pavel odpovídá na otázku vlastního úsilí v 9. kapitole Římanům, když hovoří o lidech, kteří již dosáhli spravedlnosti: „Že pohané, kteří o spravedlnost neusilovali, dosáhli spravedlnosti, a to spravedlnosti z víry“ (Římanům 9:30, B21). Tito lidé se nevyčerpávali svými vlastními snahami, ani se nedeprimovali svými selháními. Vložili všechnu svou víru v Ježíšovo dílo na kříži, které pro ně učinil – a okusili jeho vydatný život.

„Kristus je totiž završením Zákona, aby byl ospravedlněn každý, kdo věří“ (Římanům 10:4, B21). Kristus je završením. Neexistuje nic dalšího! „Nezáleží tedy na tom, kdo chce, nebo na tom, kdo se snaží, ale na Bohu, který se smilovává“ (Římanům 9:16, B21). Tyto verše přinášejí svobodu veškerému věřícímu pokolení.