středa 24. dubna 2013

DVĚ ABSOLUTNA

Čím déle žiji pro Krista, tím je pro mne těžší přijmout snadná, vše léčící řešení. Ale v mých vlastních bojích jsem nalezl velkou útěchu a pomoc ve dvou nádherných absolutnech.

První zní: BŮH MĚ SKUTEČNĚ MILUJE. Bůh nemá na práci zatracování Svých dětí, bez ohledu na naše chyby. On je milující otec, který nás jen chce vytáhnout z našich slabostí.

Letmo jsem zahlédl tuto lásku nedávno, když jsem se procházel v lesích kolem našeho ranče. Ani jednou jsem se nezastavil, abych přemýšlel o ptácích poletujících kolem, zdravých a svobodných. Ale náhle na zemi, přímo přede mnou spadl na zem zmrzačený malý ptáček. Těžce zápasil s létáním, ptáče se jen bezmocně otočilo v prachu. Zastavil jsem se, abych ho zvednul a tehdy mi hlavou problesklo známe slovo z Písma. „Přitom ani jeden z nich (vrabec) nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce.“ (Matouš 10,29)

Kdysi jsem přemýšlel o tomto verši, „Žádný vrabec nespadne na zem bez toho aniž by to Otec věděl.“ Ale Matoušova verze zní: „Ani jede nepadne bez toho, aby to otec věděl.“

Bůh je s námi, dokonce i když padneme. Otec nepadá do našeho hříchu, ale sestupuje do naší padlé situace. On nás neopouští na naší cestě dolů. Neboť, vidíte, my jsme tím vrabcem.

Občas poznáme Jeho obrovskou lásku jen když narazíme na samé dno. Dosáhneš velké vítězství, pokud přijmeš přesvědčeni, že Bůh tě miluje i ve tvém zraněném, zmrzačené stavu. Naše síla je obnovená Jeho věčnou láskou. Jen odpočívat v této nádherné lásce. Žádnou paniku. Vysvobození přijde.

Druhé zní: JE TO MOJE VÍRA, KTERÁ SE MU LÍBÍ NEJVÍCE. „Bez víry však není možné zalíbit se Bohu.” (Židům 11,6). Bůh počítá naší důvěru za spravedlivost. „Abraham uvěřil Bohu a to mu bylo počítáno za spravedlnost. ”

Možná nepochopím, proč se někdy zdá, že trvat dlouho než On zasáhne, ale vím, že On své slovo ke mně dodrží.