ZVRÁCENÉ PRIORITY
Křesťané, kteří zanedbávají modlitbu, mají své priority převrácené. Mnoho věřících se zaváže k tomu, že se budou modlit, jestliže a když si na to najdou čas. A přesto se každý týden pro ně stává hledání Krista méně důležité než mytí auta, uklízení, návštěvy přátel, chození do restaurací, nakupování, sledování sportovních událostí. Prostě si neudělají čas na modlitbu.
Za dnů Lota a Noe nebyli lidé jiní. Jejich hlavními prioritami bylo jíst a pít, nakupovat a prodávat, ženit se a vdávat se, pečovat o své rodiny. Neměli čas naslouchat zprávě o přicházejícím Božím soudu. A tak nebyli připraveni, když udeřil soud!
Očividně se nic během staletí nezměnilo. Pro mnohé dnešní křesťany zůstává Bůh ve spodní části seznamu priorit. Navrchu je plat, bezpečí, potěšení, rodina.
Milovaní, Pán nechce vaše zbytky – ty kousíčky času, které jsou vašimi jedinými okamžiky rychlých prosebných modliteb. To není oběť.
Malachiáš říká: „Když k oběti přinášíte slepé zvíře, copak to není špatně? Když přinášíte chromé a churavé, copak to není špatně? Jen to zkus nabídnout svému vladaři, jestli se mu tím zalíbíš a zahrne tě přízní, praví Hospodin zástupů“ (Malachiáš 1:8, B21).
Bůh očekával, že jeho lid pečlivě projde svá stáda a prohlédne každé zvíře a vybere toho nejdokonalejšího jedince, kterého mu obětuje. Podobně dnes Bůh totéž očekává od nás. Chce náš kvalitní čas – neuspěchaný. A udělat si takový čas má být naší prioritou!
Jednou jsem se setkal s pastorem jedné z největších amerických církví. Tento člověk byl jedním z nejzaměstnanějších služebníků, jaké jsem kdy poznal. Řekl mi bez omlouvání: „Nemám čas se modlit.“ Ale to, co tím mínil, bylo: „Nepřiřadil jsem modlitbě žádnou prioritu.“ Když jsem navštívil jeho církev, nevnímal jsem tam žádný pohyb Božího Ducha. Ve skutečnosti to byla jedna z nejmrtvějších církví, ve které jsem kdy kázal. Jak by tam mohl být nějaký život, když se pastor nemodlil?
Žádný křesťan si nevyhradí čas na modlitbu, dokud neučiní modlitbu prioritou svého života – před rodinou, kariérou, volným časem, vším. Jinak je jeho oběť zvrácená!
Za dnů Lota a Noe nebyli lidé jiní. Jejich hlavními prioritami bylo jíst a pít, nakupovat a prodávat, ženit se a vdávat se, pečovat o své rodiny. Neměli čas naslouchat zprávě o přicházejícím Božím soudu. A tak nebyli připraveni, když udeřil soud!
Očividně se nic během staletí nezměnilo. Pro mnohé dnešní křesťany zůstává Bůh ve spodní části seznamu priorit. Navrchu je plat, bezpečí, potěšení, rodina.
Milovaní, Pán nechce vaše zbytky – ty kousíčky času, které jsou vašimi jedinými okamžiky rychlých prosebných modliteb. To není oběť.
Malachiáš říká: „Když k oběti přinášíte slepé zvíře, copak to není špatně? Když přinášíte chromé a churavé, copak to není špatně? Jen to zkus nabídnout svému vladaři, jestli se mu tím zalíbíš a zahrne tě přízní, praví Hospodin zástupů“ (Malachiáš 1:8, B21).
Bůh očekával, že jeho lid pečlivě projde svá stáda a prohlédne každé zvíře a vybere toho nejdokonalejšího jedince, kterého mu obětuje. Podobně dnes Bůh totéž očekává od nás. Chce náš kvalitní čas – neuspěchaný. A udělat si takový čas má být naší prioritou!
Jednou jsem se setkal s pastorem jedné z největších amerických církví. Tento člověk byl jedním z nejzaměstnanějších služebníků, jaké jsem kdy poznal. Řekl mi bez omlouvání: „Nemám čas se modlit.“ Ale to, co tím mínil, bylo: „Nepřiřadil jsem modlitbě žádnou prioritu.“ Když jsem navštívil jeho církev, nevnímal jsem tam žádný pohyb Božího Ducha. Ve skutečnosti to byla jedna z nejmrtvějších církví, ve které jsem kdy kázal. Jak by tam mohl být nějaký život, když se pastor nemodlil?
Žádný křesťan si nevyhradí čas na modlitbu, dokud neučiní modlitbu prioritou svého života – před rodinou, kariérou, volným časem, vším. Jinak je jeho oběť zvrácená!