IGNOROVÁNÍ BOŽÍHO SLOVA
Jsem si jist, že Jozafat byl přesvědčen o tom, že jednal spravedlivě, když se zavázal vstoupit s Achabem do války. Ve skutečnosti, Písmo říká (2. Paralipomenon 18:4).
Bůh dal jasně své slovo Jošafatovy a Achabovi, nezanechal žádné pochybnosti o tom, co si myslí o celé záležitosti. (Viz 2 kroniky 18: 16).
V tomto bodě, Jošafat vypadal, že je ochotný uposlechnout skutečné prorocké slovo a dělat vše, co mu Bůh řekl. Přesto po staletí se bibličtí učenci diví, co se dělo dál: Když bylo jasné, že přišla zpráva, Jošafat to ignoroval!
Milovaní, můžete se pochlubit vším, co chcete o lásce Boha, a touze ho poslouchat. Ale pokud se nechcete vytrhnout z podvodu bezbožných přátel a nechcete usilovat o Ducha svatého a soudnost, budete nakonec ignoroval Boží slovo!
Můžete doprovázet svého přítele v jeho válce, ale když jde do tuhého, budete přidáváni k nepříteli. To je právě to, co se stalo Jošafatovi, když šel do války s Achabem. Zlý král dal Jošafata zabít, řekl mu, aby se oblékl do svého královského roucha, zatímco Achab sám byl obléknut jako oblečený voják. Tak Achab úmyslně nechal aby nepřítel šel po Jošafatovy místo aby šel po něm.
Ironií je, že Achab byl zabit šípem, kterým ho bodli skrz malé štěrbiny v jeho brnění. A najednou byl Jošafat obklopen nepřátelskými vojáky, kteří byli připraveni ho rozsekat na kusy. Král věděl, že je tváří v tvář smrti, a volal k Bohu o pomoc. (2 Paralipomenon 18:31).
Válka byla pohraná. Izraelská armáda uprchla v nepořádku, jako ovce bez pastýře. Jošafat ustoupil do Jeruzaléma, jeho přítel Achab byl a jeho vojska poražena. To bylo jen z Boží milosti, že sám Jošafat unikl smrti!
Dovedu si představit myšlenky, které musely závodit v mysli Jošafata, zatímco spěchal zpátky do Jeruzaléma.
"Ó, Bože, děkuji Ti za tvou ochranu! Teď vidím to nebezpečí v cestě s nekřesťanským společníkem. Nikdy více, Pane! Nebudu už součástí tohoto světského systému. Je po všem!“
Bůh dal jasně své slovo Jošafatovy a Achabovi, nezanechal žádné pochybnosti o tom, co si myslí o celé záležitosti. (Viz 2 kroniky 18: 16).
V tomto bodě, Jošafat vypadal, že je ochotný uposlechnout skutečné prorocké slovo a dělat vše, co mu Bůh řekl. Přesto po staletí se bibličtí učenci diví, co se dělo dál: Když bylo jasné, že přišla zpráva, Jošafat to ignoroval!
Milovaní, můžete se pochlubit vším, co chcete o lásce Boha, a touze ho poslouchat. Ale pokud se nechcete vytrhnout z podvodu bezbožných přátel a nechcete usilovat o Ducha svatého a soudnost, budete nakonec ignoroval Boží slovo!
Můžete doprovázet svého přítele v jeho válce, ale když jde do tuhého, budete přidáváni k nepříteli. To je právě to, co se stalo Jošafatovi, když šel do války s Achabem. Zlý král dal Jošafata zabít, řekl mu, aby se oblékl do svého královského roucha, zatímco Achab sám byl obléknut jako oblečený voják. Tak Achab úmyslně nechal aby nepřítel šel po Jošafatovy místo aby šel po něm.
Ironií je, že Achab byl zabit šípem, kterým ho bodli skrz malé štěrbiny v jeho brnění. A najednou byl Jošafat obklopen nepřátelskými vojáky, kteří byli připraveni ho rozsekat na kusy. Král věděl, že je tváří v tvář smrti, a volal k Bohu o pomoc. (2 Paralipomenon 18:31).
Válka byla pohraná. Izraelská armáda uprchla v nepořádku, jako ovce bez pastýře. Jošafat ustoupil do Jeruzaléma, jeho přítel Achab byl a jeho vojska poražena. To bylo jen z Boží milosti, že sám Jošafat unikl smrti!
Dovedu si představit myšlenky, které musely závodit v mysli Jošafata, zatímco spěchal zpátky do Jeruzaléma.
"Ó, Bože, děkuji Ti za tvou ochranu! Teď vidím to nebezpečí v cestě s nekřesťanským společníkem. Nikdy více, Pane! Nebudu už součástí tohoto světského systému. Je po všem!“