MICHEÁŠOVO PROROCTVÍ

Micheáš byl prorokem, který viděl církev Božíma očima, a to přivedlo jeho duši k nářku a truchlení! V Duchu viděl to, co viděl Bůh – těžké a odporné hříchy lidu, pastýřů a vůdců. Viděl modlářství! Nevěrná církev má odměnu nevěstky. „Naříkat nad tím musím a kvílet, chodit bosý a nahý. …protože nevyléčitelné jsou jeho rány. Došlo na i Judu; zasažena je brána mého lidu, sám Jeruzalém“ (Micheáš 1:8-9).

Naslouchej Micheášovu nářku: „sestoupilo od Hospodina zlo k bráně Jeruzaléma. …vždyť v tobě byly shledány nevěrnosti Izraele“ (Micheáš 1:12-13).
Micheáš viděl mezi Božím lidem nevyléčitelnou nemoc a nevyhnutelný soud. Podívej se na to, co Bůh nazývá vzpourou a na ostrou výměnu názorů Boha s jeho lidem:

1. Nové intriky chtivosti zosnované prodejnými Božími služebníky, které mají co do činění s penězi, majetkem, úspěchem. 
2. Důraz na sebe: „Běda těm, kdo strojí ničemnosti … na to mají dost sil. Žádostivě dychtí po polích … a domech a zabírají je. Utiskují [můj lid]“ (Micheáš 2:1-2). 
3. Odmítání prorockých varování a říkat lidu, že kázání o soudu není od Boha, že je v rozporu s Jeho vlastnostmi! „Neprorokovat! … Copak Hospodin ztratil trpělivost?“ (Micheáš 2:6-7, B21). 

Falešní proroci a okrádající pastýři řekli Micheášovi, aby byl zticha! „Nekaž tolik o soudu! My jsme Boží lid; Bůh nás miluje. Nebude nás soudit.“ Doslovný výklad zní: „Upusť od toho! Upusť od této zprávy o soudu nad Božím lidem! Přestaň kárat dobré lidi! Toto není od Boha.“

Poslechni si však Micheášovu odpověď! „Řekni těm, kdo prorokují: nebudou prorokovat, a nepřijde pohanění“ (Micheáš 2:6). Jinými slovy, jestliže se tato zpráva nebude kázat, pokárání tohoto místa nebude nikdy odvráceno. „Zdali nejsou má slova k dobrému pro toho, kdo chodí přímo?“ (Micheáš 2:7).