MILOST A ODPOVĚDNOST by Gary Wilkerson
Mám fungující mechanismus zanedbání, je to reakce, která se dá do pohybu, kdykoli nechodím řádně s Pánem. Mluvím o svém sklonu uchylovat se spíše ke skutkům než k neuvěřitelné Boží milosti, abych obnovil své chození s Ním.
Věřím, že většina z nás takový mechanismus zanedbání má; proto Pavel zdůrazňuje znovu a znovu Boží milost napříč Novým Zákonem. Dopis za dopisem zdůrazňuje dostatečnost milosti pro náš správný vztah s Pánem.
Tento mechanismus zanedbání – nutkání obracet se ke skutkům, abychom odčinili své nedostatky – v nás neustále pracuje. Důvodem, proč kážu tak často o milosti, je to, že ji potřebuji! Občas si moje církev určitě myslí, že to přeháním, protože mi lidé říkají: „Já vím, že jsem pod milostí, ale co moje odpovědnost?“ To je dobrá otázka. Jakou hrajeme úlohu ve smlouvě o milosti – té, kde Bůh učinil všechno potřebné pro naši spásu?
Pro mnohé z nás nemá představa o milosti žádnou moc pro osobní každodenní život. Víme, že Bůh nám poskytl vzácné a drahocenné dary ve svém Synu a Ducha svatého; a proto si myslíme, že bychom neměli selhat. A tak, když selžeme, jsme překvapeni. Nepočítáme s tím, že bychom stále ještě mohli být velcí hříšníci po tom všem, co pro nás Bůh učinil, a představujeme si, jak nad námi s lítostí kroutí hlavou.
Přesvědčujeme sami sebe, že můžeme být lepší, a tak zdvojnásobíme svou námahu při modlitbě, při čtení Bible, při svém zapojení do služby. Děláme to a moc dobře víme, že naše skutky nám nepomohou získat správné postavení před Bohem. Skutečně si myslíme, že Bůh po nás chce více skutků? Dvě hodiny modlitby místo jedné? Opravdu nás chce mít více zaneprázdněné?
Pouze dvě věci z těchto snah vedou k našemu spasení sebe sama. Zaprvé, vyhýbáme se vypořádávání se svou hříšností. Zadruhé, (a to je mnohem horší) okrádáme se o pití z hluboké Boží studny milosti. Pavel tomuto dilematu čelil v církvi hned zpočátku. Když křesťané v Galácii zkoušeli potěšit Boha prostřednictvím skutků zákona, Pavel se proti tomu postavil: „Vy pošetilí Galatští, kdo vás to obloudil – vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný! Chtěl bych se vás zeptat jen na jedno: dal vám Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli?“ (Galatským 3:1-2). Pavel se ptal: „Opravdu si myslíte, že můžete vylepšit kříž?“
Věřím, že většina z nás takový mechanismus zanedbání má; proto Pavel zdůrazňuje znovu a znovu Boží milost napříč Novým Zákonem. Dopis za dopisem zdůrazňuje dostatečnost milosti pro náš správný vztah s Pánem.
Tento mechanismus zanedbání – nutkání obracet se ke skutkům, abychom odčinili své nedostatky – v nás neustále pracuje. Důvodem, proč kážu tak často o milosti, je to, že ji potřebuji! Občas si moje církev určitě myslí, že to přeháním, protože mi lidé říkají: „Já vím, že jsem pod milostí, ale co moje odpovědnost?“ To je dobrá otázka. Jakou hrajeme úlohu ve smlouvě o milosti – té, kde Bůh učinil všechno potřebné pro naši spásu?
Pro mnohé z nás nemá představa o milosti žádnou moc pro osobní každodenní život. Víme, že Bůh nám poskytl vzácné a drahocenné dary ve svém Synu a Ducha svatého; a proto si myslíme, že bychom neměli selhat. A tak, když selžeme, jsme překvapeni. Nepočítáme s tím, že bychom stále ještě mohli být velcí hříšníci po tom všem, co pro nás Bůh učinil, a představujeme si, jak nad námi s lítostí kroutí hlavou.
Přesvědčujeme sami sebe, že můžeme být lepší, a tak zdvojnásobíme svou námahu při modlitbě, při čtení Bible, při svém zapojení do služby. Děláme to a moc dobře víme, že naše skutky nám nepomohou získat správné postavení před Bohem. Skutečně si myslíme, že Bůh po nás chce více skutků? Dvě hodiny modlitby místo jedné? Opravdu nás chce mít více zaneprázdněné?
Pouze dvě věci z těchto snah vedou k našemu spasení sebe sama. Zaprvé, vyhýbáme se vypořádávání se svou hříšností. Zadruhé, (a to je mnohem horší) okrádáme se o pití z hluboké Boží studny milosti. Pavel tomuto dilematu čelil v církvi hned zpočátku. Když křesťané v Galácii zkoušeli potěšit Boha prostřednictvím skutků zákona, Pavel se proti tomu postavil: „Vy pošetilí Galatští, kdo vás to obloudil – vždyť vám byl tak jasně postaven před oči Ježíš Kristus ukřižovaný! Chtěl bych se vás zeptat jen na jedno: dal vám Bůh svého Ducha proto, že jste činili skutky zákona, nebo proto, že jste uvěřili zvěsti, kterou jste slyšeli?“ (Galatským 3:1-2). Pavel se ptal: „Opravdu si myslíte, že můžete vylepšit kříž?“