UNIKNUTÍ
Micheáš přivádí naši pozornost k jednomu z nejslavnějších proroctví Starého zákona. Prorokuje o lidu, který bude následovat Hospodina na novou pastvinu. „Jistotně tě celého posbírám, Jákobe, jistotně shromáždím pozůstatek Izraele, svedu jej dohromady jak ovce … doprostřed pastviště“ (Micheáš 2:12).
Micheáš viděl, jak je Boží lid propuštěn. Viděl lid, jehož srdce bilo jednotně, lid natolik vedený Duchem, že byli odpadlou církví nazváni vyvrženci. „V onen den, je výrok Hospodinův, se ujmu chromé, shromáždím zapuzenou, tu, s níž jsem zle naložil. Chromou budu mít za pozůstatek lidu, vypuzenou za mocný národ. A Hospodin bude nad nimi kralovat na hoře Sijónu od nynějška až navěky“ (Micheáš 4:6-7).
Kdo tvoří ten svatý pozůstatek lidu? Nikoli ti pyšní, sebestřední služebníci, ty sympatické a velebené hvězdy. Ti ne! Je jím vyzkoušený lid, který byl v ohni zkoušky. Tam patří neznámí, zavržení, ti, jež jsou považováni za chromé ve srovnání s vysoko a mocně ustanovenou církví, a ti, kdo zvedají svůj hlas proti korupci v Božím domě.
Bůh říká: „Svedu je dohromady!“ Všechny lidské snahy svést Boží služebníky dohromady jsou marné. To musí udělat Bůh a jednou věcí, která svede tento pozůstatek lidu dohromady a způsobí, aby si hleděli z očí do očí, je kajícné srdce v souladu s Kristem.
Jerome, jeden z raných církevních otců a biblický učenec, je popisuje jako „takové Boží děti, které činí pokání a které berou s nadhledem věci světa a touží po nebi.“ Je to nebesky smýšlející lid, který už má dost nadnesenosti a kompromisu, lid, který touží po svatosti v Božím domě. Dokonce i teď existuje svatý pozůstatek, který vyčuhuje mezi lidmi. Každý Boží muž a každá Boží žena, jejichž srdce je pohoršené hříchem a korupcí v Božím domě, může prožívat tuto výraznou změnu Ducha! Již to přichází, uniknutí je přímo před námi!
Micheáš viděl, jak je Boží lid propuštěn. Viděl lid, jehož srdce bilo jednotně, lid natolik vedený Duchem, že byli odpadlou církví nazváni vyvrženci. „V onen den, je výrok Hospodinův, se ujmu chromé, shromáždím zapuzenou, tu, s níž jsem zle naložil. Chromou budu mít za pozůstatek lidu, vypuzenou za mocný národ. A Hospodin bude nad nimi kralovat na hoře Sijónu od nynějška až navěky“ (Micheáš 4:6-7).
Kdo tvoří ten svatý pozůstatek lidu? Nikoli ti pyšní, sebestřední služebníci, ty sympatické a velebené hvězdy. Ti ne! Je jím vyzkoušený lid, který byl v ohni zkoušky. Tam patří neznámí, zavržení, ti, jež jsou považováni za chromé ve srovnání s vysoko a mocně ustanovenou církví, a ti, kdo zvedají svůj hlas proti korupci v Božím domě.
Bůh říká: „Svedu je dohromady!“ Všechny lidské snahy svést Boží služebníky dohromady jsou marné. To musí udělat Bůh a jednou věcí, která svede tento pozůstatek lidu dohromady a způsobí, aby si hleděli z očí do očí, je kajícné srdce v souladu s Kristem.
Jerome, jeden z raných církevních otců a biblický učenec, je popisuje jako „takové Boží děti, které činí pokání a které berou s nadhledem věci světa a touží po nebi.“ Je to nebesky smýšlející lid, který už má dost nadnesenosti a kompromisu, lid, který touží po svatosti v Božím domě. Dokonce i teď existuje svatý pozůstatek, který vyčuhuje mezi lidmi. Každý Boží muž a každá Boží žena, jejichž srdce je pohoršené hříchem a korupcí v Božím domě, může prožívat tuto výraznou změnu Ducha! Již to přichází, uniknutí je přímo před námi!