POZASTAVENÉ A ZAVRŽENÉ MODLITBY

„Prosíte sice, ale nedostáváte, protože prosíte nedobře: jde vám o vaše chtíče“ (Jakub 4:3).

Bůh nevyslýchá žádné modlitby, které nás vyvyšují nebo které napomáhají našim pokušením. Předně, Bůh nevyslýchá modlitbu člověka, který má ve svém srdci chtíč. Veškeré vyslyšení závisí na odstranění zla, chtíče a zakořeněných hříchů z našich srdcí.

„Kdybych se snad upnul srdcem k ničemnosti, byl by mě Panovník nevyslyšel“ (Žalm 66:18).

Můžeme velmi jednoduše zjistit, zda je naše prosba založena na chtíči. Klíčové je, jak zacházíme s pozastavením a zavržením svých modliteb. Modlitby založené na chtíči vyžadují rychlé vyslyšení. Jestliže srdce plné chtíče nedostane rychle to, po čem touží, skuhrá a brečí a umdlévá – anebo v něm propuknou reptání a stížnosti a nakonec obviní Boha z hluchoty.

„Proč se postíme a nevšímáš si toho?“ (Izajáš 58:3).

Srdce plné chtíče nemůže vidět Boží slávu v pozastavených a zavržených modlitbách. Přece se Bůh neoslavil, když zavrhl Kristovu modlitbu, aby zachránil, kdyby to bylo možné, jeho život od smrti? Třesu se před pomyšlením, kde bychom dnes byli, kdyby Bůh tu prosbu nezavrhl.

Bůh, ve své spravedlnosti, musí pozastavit či zavrhnout vyslyšení našich modliteb, dokud nejsou očištěny od veškerého sobectví a chtíče.

Mohl by existovat jediný prostý důvod, proč je většina našich modliteb pozastavena? Mohl by to být důsledek našeho přetrvávajícího koketování s chtíčem nebo se zakořeněným hříchem? Zapomněli jsme, že pouze ti, kdo mají čisté ruce a čistá srdce, mohou vejít na Jeho svatou horu? Jedině naprosté opuštění oblíbeného hříchu otevře nebeskou bránu a dá průchod požehnáním.

Místo toho, abychom ustoupili, běháme za poradci, pokoušíme se najít pomoc při zvládání beznaděje, prázdnoty a nepokoje. Přesto je to všechno marné, protože hřích a chtíč ještě nebyly odstraněny. Kořenem všech našich problémů je hřích. Pokoj přichází jedině tehdy, když se vzdáme veškerého skrytého hříchu a opustíme jej.