ZRUŠENÉ MODLITBY

Nemáme svobodu náhodně se modlit, kdykoli se probudí naše sobecká mysl, ani si nedopřejeme přijít do Jeho přítomnosti a ventilovat své hloupé názory a nesmyslné představy. Kdyby Bůh podepsal všechny naše petice bez uvážení, skoncoval by s rozdáváním své slávy.

Existuje zákon o modlitbě, zákon, který odstraňuje sebestředné modlitby, zatímco umožňuje upřímně hledajícím, aby žádali v důvěře. Jinými slovy: můžeme se modlit za cokoli, po čem toužíme, pokud je to Jeho vůle.

„Máme v něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoli o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí“ (1. Jan 5:14).

Učedníci se nemodlili ve shodě s Boží vůlí, když se modlili s pomstychtivostí. Domáhali se u Boha tohoto: „ ‚Pane, máme přivodit oheň s nebe, aby je zahubil, jako to učinil Elijáš?‘ Obrátil se a pokáral je: ‚Nevíte, jakého jste ducha“ (Lukáš 9:54-55).

Job ve svém zármutku žádal Boha, aby mu odejmul život. Co kdyby Bůh jeho modlitbu vyslyšel? Taková modlitba byla v rozporu s Boží vůlí. Slovo varuje: „Ústa spěšně neotvírej, neukvapuj se ve svém srdci, když máš pronést slovo před Bohem“ (Kazatel 5:1).

Daniel se modlil správně. Nejprve zkoumal Písma a hledal Boží mysl. Potom, když dostal jasný pokyn a ujištění o Boží vůli, běžel k Božímu trůnu s velikou jistotou: „Obrátil jsem se k Panovníku Bohu, abych ho vyhledal modlitbou“ (Daniel 9:3).

Víme příliš o tom, co chceme, a tak málo o tom, co chce Bůh. Naše modlitby jsou zrušené, když nejsou v souladu s Jeho vůlí.