ODLOŽILI SVOU ZBROJ
„Mojžíš viděl, jak je lid nahý; to Áron jej nechal, aby byli nazí ke škodolibosti jejich protivníků. Tu se Mojžíš postavil do brány tábora a zvolal: ‚Kdo je Hospodinův, ke mně!‘“(Exodus 32:25-26).
Hebrejské slovo zde přeložené jako nazí je para a znamená nevázaně, bezmyšlenkovitě. Také naznačuje nový začátek.
Moderní komerční pivo vybízí tuto generaci, aby „se dnes večer odvázala.“ To znamená, aby odhodila morální zábrany, osvobodila se od veškerých zákonů a začala si dělat, co se jí líbí. Dělej si, co chceš, cokoli, co tě učiní šťastným.
Pouhé svlečení šatů nebylo známkou zkaženosti; bylo signálem, zprávou, kterou posílali přihlížejícím pohanům. Dokážeš si představit Amalekity na vzdálených okolních horách, jak přihlížejí této neobvyklé scéně? Tito nepřátelé, kteří se třásli, když viděli Boha, který mezi nimi koná, se nyní smáli a posmívali: „Podívejte se na ně! Jsou zrovna takoví jako my! Jejich Bůh nemá žádnou moc. Ani v něho nevěří! Chtějí ukájet své chtíče a bavit se stejně jako my, co jsme zbyli. Jaké pokrytectví!“
Tímto činem snížili svého Boha v očích bezbožníků! Učinili z Boha osobu nemilosrdnou, krutou, bezcitnou a bezmocnou. Pošpinili čest a vznešenost všemohoucího Boha. Již nebyli příkladní, obdivovaní ani obávaní ani uznávaní.
Odložili svou zbroj kvůli zábavě! Ohrozili Boží plány na svou záchranu. Říkali světu: „Nechceme již bojovat s nepřáteli! Nechceme se bránit! Máme už dost odmítání, obětování, budoucích nadějí a vzdálených požehnání. Chceme žít teď! Chceme se bavit! Chceme si užívat.“
Takto to bylo překroucené: Toto měl být jejich nový začátek. Žádný další boj! Kdyby museli přežívat v tvrdé a kruté poušti, potom by zanechali bojů a dělali by to nejlepší, co by mohli – sami.
Hebrejské slovo zde přeložené jako nazí je para a znamená nevázaně, bezmyšlenkovitě. Také naznačuje nový začátek.
Moderní komerční pivo vybízí tuto generaci, aby „se dnes večer odvázala.“ To znamená, aby odhodila morální zábrany, osvobodila se od veškerých zákonů a začala si dělat, co se jí líbí. Dělej si, co chceš, cokoli, co tě učiní šťastným.
Pouhé svlečení šatů nebylo známkou zkaženosti; bylo signálem, zprávou, kterou posílali přihlížejícím pohanům. Dokážeš si představit Amalekity na vzdálených okolních horách, jak přihlížejí této neobvyklé scéně? Tito nepřátelé, kteří se třásli, když viděli Boha, který mezi nimi koná, se nyní smáli a posmívali: „Podívejte se na ně! Jsou zrovna takoví jako my! Jejich Bůh nemá žádnou moc. Ani v něho nevěří! Chtějí ukájet své chtíče a bavit se stejně jako my, co jsme zbyli. Jaké pokrytectví!“
Tímto činem snížili svého Boha v očích bezbožníků! Učinili z Boha osobu nemilosrdnou, krutou, bezcitnou a bezmocnou. Pošpinili čest a vznešenost všemohoucího Boha. Již nebyli příkladní, obdivovaní ani obávaní ani uznávaní.
Odložili svou zbroj kvůli zábavě! Ohrozili Boží plány na svou záchranu. Říkali světu: „Nechceme již bojovat s nepřáteli! Nechceme se bránit! Máme už dost odmítání, obětování, budoucích nadějí a vzdálených požehnání. Chceme žít teď! Chceme se bavit! Chceme si užívat.“
Takto to bylo překroucené: Toto měl být jejich nový začátek. Žádný další boj! Kdyby museli přežívat v tvrdé a kruté poušti, potom by zanechali bojů a dělali by to nejlepší, co by mohli – sami.