POŽEHNANÉ ZAOPATŘENÍ NOVÉ SMLOUVY
Poté, co Saula opustil Boží Duch, jeho polovičatá poslušnost ho přivedla pod vliv Satana. Brzy Saula znepokojoval zlý duch a Saul skončil tak, že hledal radu u čarodějnice (viz 28. kapitolu Samuel).
Možná, že když čteš o Saulově životě, tak se divíš: „Ale Saul se snažil ze všech sil a nedělal nic špatného. Proč byl na něho Bůh tak přísný?“
Bůh nám v těchto verších říká, že to myslí vážně! Říká: „Ukazuji ti, jak pociťuji tvou poslušnost. Chci celé tvé srdce, veškerou tvou lásku – nejen polovičatou poslušnost!“
Kdyby Pán mluvil k Saulovi mlhavě nebo nejasně, oprávněně bychom řekli, že měl být shovívavý. Avšak jeho nařízení, daná Saulovi, byla jasná a nebylo pochyb o tom, co přikázal. Podobně dnes nemáme pochybnosti o tom, co nám Bůh řekl. Známe jeho přikázání, protože nám je zjevil svým slovem a svým Duchem v našich srdcích.
Asi odpovíš: „Ale to, co Bůh udělal Saulovi, se odehrálo pod Starou smlouvou, pod Zákonem. Nyní žijeme ve dni milosti. Pán k nám jistě nebude tak přísný jako k Saulovi, když ho neposlechneme.“
Toto je Boží slovo pro záležitosti pod Novou smlouvou, smlouvou milosti:
„On [Bůh] odplatí každému podle jeho skutků. Těm, kteří vytrvalostí v dobrém jednání hledají nepomíjející slávu a čest, dá život věčný. Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest. Soužení a úzkost padne na každého, kdo působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka; avšak sláva, čest a pokoj čeká každého, kdo působí dobro, předně Žida, ale i Řeka. Bůh nikomu nestraní“ (Římanům 2:6-11).
Dovol mi, abych ti vysvětlil rozdíl mezi Saulem ve Starém zákoně a všemi věřícími pod Novou smlouvou. Kdykoli člověk opravdu touží poslechnout Boží přikázání – když ten člověk miluje a dodržuje Boží Slovo – Duch svatý mu poskytuje veškerou moc a schopnosti, aby těmto přikázáním dostál. Takové je požehnané zaopatření Nové smlouvy.
Možná, že když čteš o Saulově životě, tak se divíš: „Ale Saul se snažil ze všech sil a nedělal nic špatného. Proč byl na něho Bůh tak přísný?“
Bůh nám v těchto verších říká, že to myslí vážně! Říká: „Ukazuji ti, jak pociťuji tvou poslušnost. Chci celé tvé srdce, veškerou tvou lásku – nejen polovičatou poslušnost!“
Kdyby Pán mluvil k Saulovi mlhavě nebo nejasně, oprávněně bychom řekli, že měl být shovívavý. Avšak jeho nařízení, daná Saulovi, byla jasná a nebylo pochyb o tom, co přikázal. Podobně dnes nemáme pochybnosti o tom, co nám Bůh řekl. Známe jeho přikázání, protože nám je zjevil svým slovem a svým Duchem v našich srdcích.
Asi odpovíš: „Ale to, co Bůh udělal Saulovi, se odehrálo pod Starou smlouvou, pod Zákonem. Nyní žijeme ve dni milosti. Pán k nám jistě nebude tak přísný jako k Saulovi, když ho neposlechneme.“
Toto je Boží slovo pro záležitosti pod Novou smlouvou, smlouvou milosti:
„On [Bůh] odplatí každému podle jeho skutků. Těm, kteří vytrvalostí v dobrém jednání hledají nepomíjející slávu a čest, dá život věčný. Ty však, kteří prosazují sebe, odpírají pravdě a podléhají nepravosti, očekává hněv a trest. Soužení a úzkost padne na každého, kdo působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka; avšak sláva, čest a pokoj čeká každého, kdo působí dobro, předně Žida, ale i Řeka. Bůh nikomu nestraní“ (Římanům 2:6-11).
Dovol mi, abych ti vysvětlil rozdíl mezi Saulem ve Starém zákoně a všemi věřícími pod Novou smlouvou. Kdykoli člověk opravdu touží poslechnout Boží přikázání – když ten člověk miluje a dodržuje Boží Slovo – Duch svatý mu poskytuje veškerou moc a schopnosti, aby těmto přikázáním dostál. Takové je požehnané zaopatření Nové smlouvy.