Z JÁMY by Gary Wilkerson
Když jsem byl náctiletý, trávil jsem léto vypomáháním na ranči ve východním Texasu. Vedoucí ranče, Jimmie, byl vysoký statný chlap, který měl špatný zrak, ale věděl, jak se všechno dělá. Naučil mě, například, jak sekat trávu a hrabat seno.
Jednou jsme házeli hlínu do jámy na studnu, která byla hluboká šest stop. Když voda přestala téci, Jimmie špatně odhadl, kde je díra a popošel k ní. Měl jsem natolik plná ústa vody, že jsem ho nedokázal varovat – a on tam spadl! Bál jsem se, že by si mohl zlomit končetinu, kdyby spadl hluboko, a okamžitě jsem se vydrápal nahoru, abych mu pomohl. Když jsem však vzhlédl, Jimmie bezstarostně šplhal z díry, jakoby se nic nestalo.
Takový byl život Jimmieho. Byl chlapem, před kterým denně leželo několik děr, protože neztrácel jen zrak, ale ztrácel i sluch. A přece se Jimmie vydrápal z každé díry, do které spadl, a pokračoval vpřed. Pro mne je příkladem víry každému z těla Kristova. Všichni máme jámy, do kterých padáme – takový je prostě život – ale Boží Slovo nám ukazuje, že jakožto křesťané musíme čelit svým jámám očima víry.
Možná, že jsi právě uvízl v jámě. Může jí být nesnáz ve vztahu, finanční zadlužení, nemoc – něco, v čem jsi na chvilku uvízl – a rád bys věděl, jestli budeš někdy schopen se z toho vydrápat ven. Tvé dřívější chození s Kristem se zdá být jako vzdálený sen. Avšak Bůh ti má co říci, něco mocného, o tvé nynější jámě.
Jedním typem jámy je ten, který si vytváříme sami. Můžeme padnout zpět do starého hříšného zvyku či nezdravého způsobu života, který nás nutí chodit v kruhu. Shledáváme, že jsme unášeni, bloudíme, vzdalujeme se od hojného života, který nám Bůh poskytl. Nezáleží však na tom, v jaké jsme jámě. Náš milosrdný Pán nás vytahuje z každé.
„Kdyby někdo z vás měl ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl?“ (Matouš 12:11). Ježíš říká: „Nezáleží na tom, že sis vytvořil jámu. Ani zákon mi nezabrání v tom, abych tě z ní nepřišel vytáhnout.“
Jednou jsme házeli hlínu do jámy na studnu, která byla hluboká šest stop. Když voda přestala téci, Jimmie špatně odhadl, kde je díra a popošel k ní. Měl jsem natolik plná ústa vody, že jsem ho nedokázal varovat – a on tam spadl! Bál jsem se, že by si mohl zlomit končetinu, kdyby spadl hluboko, a okamžitě jsem se vydrápal nahoru, abych mu pomohl. Když jsem však vzhlédl, Jimmie bezstarostně šplhal z díry, jakoby se nic nestalo.
Takový byl život Jimmieho. Byl chlapem, před kterým denně leželo několik děr, protože neztrácel jen zrak, ale ztrácel i sluch. A přece se Jimmie vydrápal z každé díry, do které spadl, a pokračoval vpřed. Pro mne je příkladem víry každému z těla Kristova. Všichni máme jámy, do kterých padáme – takový je prostě život – ale Boží Slovo nám ukazuje, že jakožto křesťané musíme čelit svým jámám očima víry.
Možná, že jsi právě uvízl v jámě. Může jí být nesnáz ve vztahu, finanční zadlužení, nemoc – něco, v čem jsi na chvilku uvízl – a rád bys věděl, jestli budeš někdy schopen se z toho vydrápat ven. Tvé dřívější chození s Kristem se zdá být jako vzdálený sen. Avšak Bůh ti má co říci, něco mocného, o tvé nynější jámě.
Jedním typem jámy je ten, který si vytváříme sami. Můžeme padnout zpět do starého hříšného zvyku či nezdravého způsobu života, který nás nutí chodit v kruhu. Shledáváme, že jsme unášeni, bloudíme, vzdalujeme se od hojného života, který nám Bůh poskytl. Nezáleží však na tom, v jaké jsme jámě. Náš milosrdný Pán nás vytahuje z každé.
„Kdyby někdo z vás měl ovečku, a ona by mu v sobotu spadla do jámy, neuchopil by ji a nevytáhl?“ (Matouš 12:11). Ježíš říká: „Nezáleží na tom, že sis vytvořil jámu. Ani zákon mi nezabrání v tom, abych tě z ní nepřišel vytáhnout.“