VSTAŇ A JDI DO SAREPTY by Gary Wilkerson

Bůh řekl Eliášovi, aby prorokoval, že na zemi přijde hladomor. To není věc, díky které budete populární, ale Eliáš byl Hospodinu poslušný. Pán ho chránil a poslal ho na místo u potoka Kerít. Je to krásné jméno pro potok, ačkoliv nevíme, jestli byl skutečně tak pěkný. Každopádně, po chvíli potok vyschl (viz 1. Královská 17,3-7). Každý vydrží určitou dobu bez jídla, ale po několika dnech bez vody už člověk dál žít nemůže. Takže si představuji, jak byl Eliáš znepokojený, když jeho zásoba vody vyschla.

Stalo se k němu slovo od Pána: „Vstaň a jdi do Sarepty…Hle, přikázal jsem tam jedné vdově, aby tě opatřovala potravou“ (verše 8-9). Eliáš, který měl sám jen málo zásob a věřil Bohu a poslouchal ho, byl přesto poslán k chudé vdově.
Požádal jí o sklenici vody a kousek chleba a ona odpověděla: „Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, nemám nic upečeno, mám ve džbánu jen hrst mouky a v láhvi trochu olej“ (verš 12).

Tato vdova mu odpovídala ve své bolesti. Spolu se svým synem hladověli a Eliáš přišel a řekl: „Hospodin mě sem poslal, abyste mi dali jídlo.“

Ona se dívá na své zásoby a říká si: „To je nemožné!“ A potom mu řekla: „Hle, sbírám trochu dříví. Pak to půjdu připravit pro sebe a svého syna. Najíme se a zemřeme“ (verš 12).

Eliášova odpověď byla docela zvláštní: „Neboj se. Jdi a udělej, co jsi řekla“ (verš 13).

Proč to řekl? Protože věděl, že Hospodin tu ženu s dítětem neopustí. Věděl, že protože poslouchala Boha a žehnala ostatním skrze to málo, co měla, bude ona sama požehnána. Čím více dala druhým, tím více Bůh zvětšil to, co měla. (viz verše 14-16).

Poslouchejte Boha a uvidíte okna nebes otevřená. Bůh od vás neodvrátí svou ruku. Chce na vás vylít své požehnání a ukázat vám svou přízeň.