RADOSTNÉ SRDCE
Jedna z věcí, které dnes narušují manželství, je tichá domácnost. Mladá žena mě požádala, abych jejímu manželovi „promluvil do duše“. „Když se na něčem neshodneme, on se vůči mně vždycky jen uzavře,“ řekla. „Nehádá se, jen odejde. Když se uklidní, vrátí se domů, ale dokud já se s ním neudobřím, je jak led. Celé dny vydrží mlčet. Nenávidím to! Byla bych radši, kdyby křičel nebo mě dokonce uhodil. Ale už žádná tichá domácnost – nesnesla bych to.“
Je velká chyba, když svému manželovi nebo manželce řeknete: „Nech mě být. Nechci o tom mluvit. Mám to teď moc těžké, tak mě nech, abych si to vyřešil/a sám/sama. Nestojím teď o společnost.“ To není jen hloupé. To je způsob, jak člověka skutečně shodit. O čem je manželství, když ne o vzájemném sdílení a pomoci v každé krizi?
Slyšel jsem všemožné výmluvy: „Necítím se dobře.“ „Měl/a jsem hrozný den.“ „Mám nervy nadranc.“ Ale tyto výmluvy vám nedávají morální právo k tomu, abyste odmítli pomoc někoho, kdo vás miluje. Dveře ke svému srdci nechte vždy otevřené a neváhejte přijmout pomoc, když ji potřebujete.
Bible říká: „Bezbranné město, zborcená hradba je ten, kdo sám sebe nezvládá“ (Přísloví 25, 28).
Pokud je Hospodinova radost naše síla (Nehemiáš 8,10), pak by silná manželství měla překypovat radostí. Když se z manželství radost vytratí, stane se slabým a zranitelným. Ukažte mi šťastný domov a já vám ukážu radostný pár u kormidla.
Manželé, kteří se už spolu nesmějí a nehrají si, už se nemilují. Na skutečné lásce je něco radostně dětinského. Dospěl jsem k závěru, že naše manželství trpí příliš mnoha vážnými manžely a smutnými manželkami.
Jistěže nastanou potíže. Přijde nemoc, nečekané těžkosti, finanční problémy, neshody, bolest i smrt. Ale život jde dál a je škoda, že tolik párů si život neužívá. Stále doufají, že jednoho dne budou šťastní a spokojení. Život však rychle uplyne a oni z něj mají jen vrásky na ustaraných tvářích.
Ne, děkuju! Tohle není pro mě! Budoucnost je nyní. Bůh je na trůnu a má všechno pod kontrolou. Je čas plakat i čas se radovat. Dobré převažuje nad zlým, tak hlavu vzhůru a žijte.
Bible říká: „Radostné srdce – nejlepší lék, ztrápený duch je kostižer“ (Přísloví 17,22).
Je velká chyba, když svému manželovi nebo manželce řeknete: „Nech mě být. Nechci o tom mluvit. Mám to teď moc těžké, tak mě nech, abych si to vyřešil/a sám/sama. Nestojím teď o společnost.“ To není jen hloupé. To je způsob, jak člověka skutečně shodit. O čem je manželství, když ne o vzájemném sdílení a pomoci v každé krizi?
Slyšel jsem všemožné výmluvy: „Necítím se dobře.“ „Měl/a jsem hrozný den.“ „Mám nervy nadranc.“ Ale tyto výmluvy vám nedávají morální právo k tomu, abyste odmítli pomoc někoho, kdo vás miluje. Dveře ke svému srdci nechte vždy otevřené a neváhejte přijmout pomoc, když ji potřebujete.
Bible říká: „Bezbranné město, zborcená hradba je ten, kdo sám sebe nezvládá“ (Přísloví 25, 28).
Pokud je Hospodinova radost naše síla (Nehemiáš 8,10), pak by silná manželství měla překypovat radostí. Když se z manželství radost vytratí, stane se slabým a zranitelným. Ukažte mi šťastný domov a já vám ukážu radostný pár u kormidla.
Manželé, kteří se už spolu nesmějí a nehrají si, už se nemilují. Na skutečné lásce je něco radostně dětinského. Dospěl jsem k závěru, že naše manželství trpí příliš mnoha vážnými manžely a smutnými manželkami.
Jistěže nastanou potíže. Přijde nemoc, nečekané těžkosti, finanční problémy, neshody, bolest i smrt. Ale život jde dál a je škoda, že tolik párů si život neužívá. Stále doufají, že jednoho dne budou šťastní a spokojení. Život však rychle uplyne a oni z něj mají jen vrásky na ustaraných tvářích.
Ne, děkuju! Tohle není pro mě! Budoucnost je nyní. Bůh je na trůnu a má všechno pod kontrolou. Je čas plakat i čas se radovat. Dobré převažuje nad zlým, tak hlavu vzhůru a žijte.
Bible říká: „Radostné srdce – nejlepší lék, ztrápený duch je kostižer“ (Přísloví 17,22).