VÝZNAM POKOUŠENÍ BOHA
Žalmista píše o hříchu Izraele, „srdcem pokoušeli Boha.“ (Žalm 78:18) Hebrejský význam této fráze naznačuje, že Izraelci byli „zkoušeni za rámec odolnosti“. To znamená, že už neměli žádné lidské prostředky, kterými by si vystačili. Když přišli na toto místo, uvěřili, že Bůh je opustil a držel se tiše mimo dohled.
Ve zkratce, toto je to, co znamená pokoušet Boha. Stává se to, když jsou Jeho vyvolení umístěni do ohně zkoušek a jejich krize nabývá na intenzitě, až jejich srdce uchvátí strach a oni vykřiknou: „Pane, kde jsi? Kde je mé vykoupení? Proč nejsi tady? Jsi vůbec se mnou?“
Je nemožné, aby nevykoupený člověk pokoušel Boha, protože takový člověk neuznává Boha v žádné oblasti jeho života. Všechno, co se děje, je pro něj pouze štěstí a nebo smůla. Jen ti, kteří jsou Mu blízko, můžou Boha pokoušet, ti, kteří viděli Jeho sílu, zakusili Jeho milosrdenství a laskavost a byli povoláni kráčet cestou víry.
Dokonce i poctivý Jan Křtitel zakusil ten typ zkoušky, který může vést k pokoušení Boha. Když seděl ve vězení, musel přemýšlet nad tím, kde byl v tu dobu Bůh. Dostalo se k němu Slovo o všech velkých činech Ježíše Krista – uzdravení nemocných, zázraky, vábení lidu, který se u Něho seskupoval. A teď tady seděl, sám a očekával rozsudek.
Jan věděl, že se musel snížit, aby se Kristus mohl zvýšit. Ale teď mu proběhla hlavou myšlenka, „Snížit se, to ano, ale umřít? Proč bych musel zemřít, pokud je Ježíš opravdu Bůh? Pokud předvádí všechny tyto zázraky pro druhé, proč mě nedokáže zachránit? Pane, tohle je na mě moc, toto už neustojím. (Pamatuj, Kristus v té době ještě neodstranil osten smrti).
Poslední slova, která Ježíš poslal Janu Křtitelovi, byla důležitá: „A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“ (Mat, 11:6) Kristus tomuto božímu služebníkovi řekl, „Neurážej se nade mnou, Jane. Vždyť víš, že já dělám jen to, co vidím a slyším od Otce. Za tímto vším je Jeho plán a vyplatí se Mu věřit. Kdyby chtěl, abych přišel a osvobodil tě, víš že bych tam v ten moment byl. Můžeš klidně odpočívat a věz, že cokoliv z tohoto vzejde, bude k Jeho slávě. A bude to pro tebe znamenat věčnou slávu.
„Procházíš záverečnou zkouškou, Jane. Nenech, aby tě pochyby oloupily o tvou víru. Místo toho odpočívej v Boží lásce a důvěře v tebe. Nejsi souzen. Naopak, v Jeho očích jsi velice významný. Jen pevně drž!“
Věřím, že Jan vydržel. Když mu nakonec Herodes setnul hlavu, odešel domů ve slávě víry a cti!
Ve zkratce, toto je to, co znamená pokoušet Boha. Stává se to, když jsou Jeho vyvolení umístěni do ohně zkoušek a jejich krize nabývá na intenzitě, až jejich srdce uchvátí strach a oni vykřiknou: „Pane, kde jsi? Kde je mé vykoupení? Proč nejsi tady? Jsi vůbec se mnou?“
Je nemožné, aby nevykoupený člověk pokoušel Boha, protože takový člověk neuznává Boha v žádné oblasti jeho života. Všechno, co se děje, je pro něj pouze štěstí a nebo smůla. Jen ti, kteří jsou Mu blízko, můžou Boha pokoušet, ti, kteří viděli Jeho sílu, zakusili Jeho milosrdenství a laskavost a byli povoláni kráčet cestou víry.
Dokonce i poctivý Jan Křtitel zakusil ten typ zkoušky, který může vést k pokoušení Boha. Když seděl ve vězení, musel přemýšlet nad tím, kde byl v tu dobu Bůh. Dostalo se k němu Slovo o všech velkých činech Ježíše Krista – uzdravení nemocných, zázraky, vábení lidu, který se u Něho seskupoval. A teď tady seděl, sám a očekával rozsudek.
Jan věděl, že se musel snížit, aby se Kristus mohl zvýšit. Ale teď mu proběhla hlavou myšlenka, „Snížit se, to ano, ale umřít? Proč bych musel zemřít, pokud je Ježíš opravdu Bůh? Pokud předvádí všechny tyto zázraky pro druhé, proč mě nedokáže zachránit? Pane, tohle je na mě moc, toto už neustojím. (Pamatuj, Kristus v té době ještě neodstranil osten smrti).
Poslední slova, která Ježíš poslal Janu Křtitelovi, byla důležitá: „A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“ (Mat, 11:6) Kristus tomuto božímu služebníkovi řekl, „Neurážej se nade mnou, Jane. Vždyť víš, že já dělám jen to, co vidím a slyším od Otce. Za tímto vším je Jeho plán a vyplatí se Mu věřit. Kdyby chtěl, abych přišel a osvobodil tě, víš že bych tam v ten moment byl. Můžeš klidně odpočívat a věz, že cokoliv z tohoto vzejde, bude k Jeho slávě. A bude to pro tebe znamenat věčnou slávu.
„Procházíš záverečnou zkouškou, Jane. Nenech, aby tě pochyby oloupily o tvou víru. Místo toho odpočívej v Boží lásce a důvěře v tebe. Nejsi souzen. Naopak, v Jeho očích jsi velice významný. Jen pevně drž!“
Věřím, že Jan vydržel. Když mu nakonec Herodes setnul hlavu, odešel domů ve slávě víry a cti!