středa 27. května 2015

NEJVĚTŠÍ BOLEST KRISTOVY DUŠE

Co Kristovu duši bolí ze všeho nejvíce? Věřím, že to, když pokolení, které získalo plný, neomezený přístup k Bohu, za Ním nejde.

Po staletí toužil Boží lid zažít požehnání dnešních dní. Přístup, který dnes máme, je ten, po němž prahnul Mojžíš. Ten, který Davidovo srdce vidělo, ale zůstal mu odepřen. Ten, který ani Daniel nemohl mít, přestože se o něj k Hospodinu třikrát denně modlil. Naši předkové předvídali, že se tohoto v dnešní době dožijeme a radovali se za nás.

A přesto my, kteří jsme na něj získali nárok, bereme tento úžasný dar jako samozřejmost. Dveře jsou pro nás otevřeny, a přesto celé dny i týdny odmítáme vstoupit. Je to zločin! Pokaždé, když ignorujeme přístup, za nějž Ježíš místo nás zaplatil, když jen bez povšimnutí projdeme kolem dveří, nevážíme si Jeho krve. Náš Pán nám řekl, že máme všechno, co potřebujeme, abychom za Ním mohli přijít. A stejně Jeho darem dál pohrdáme.

Písmo nás napomíná: „A proto přistupme s opravdovým srdcem, v plné jistotě víry…Držme se neochvějně naděje, kterou vyznáváme – vždyť Ten, který dal zaslíbení, je věrný“ (Židům 10, 22-23). Tyto verše mluví jistě o modlitbě. Bůh nás vyzývá: „Přicházejte do Mé přítomnosti, často, každý den. Nemůžete si zachovat víru, pokud nejste v Mé blízkosti. Pokud nevstupujete odvážně do Mé přítomnosti, vaše víra bude skomírat“.

Možná znáte křesťany, kteří bývali zapálení pro Ježíše, vždycky si našli čas na to být s Pánem, vyhledávali Jeho Slovo, byli s Ním o samotě. Uměli se k Němu přiblížit, aby si udrželi víru.

A přesto ti stejní křesťané si teď modlitby jen „myslí“. Nebo spěchají do Boží přítomnosti jen na pár minut, aby řekli: „Ahoj, Pane. Prosím, proveď mě dnešním dnem. Mám Tě rád, Ježíši. Na viděnou.“ Jejich toužící srdce je pryč. Pokojné společenství, kterého si dřív užívali, už neexistuje. A když se jich zeptáte, proč opustili svůj modlitební život, řeknou, že „spoléhají na svou víru.“

Říkám vám, že lidé, kteří se nemodlí, se brzy stanou lidmi, kteří nemají víru. Čím víc se zříkají daru přístupu k Bohu a odmítají tak Boží pomoc, tím víc se vzdalují.