OČIŠTĚNÍ CHRÁMU by Gary Wilkerson
Ježíšova oběť na kříži je platná v každé době. Jeho spasitelná odpouštějící a očišťující moc i vítězství jsou dostupné pro každého člověka v kterékoli době, ať se jedná o nejoddanějšího věřícího nebo o nejzatvrzelejšího hříšníka.
Už jako malý chlapec jsem chápal, že ke spasení potřebuji tento Kristův dar. Věděl jsem, že když jsem přijal Ježíše, jeho spasitelné dílo za mne bylo vykonáno jednou a provždy. Avšak zanedlouho poté, co jsem jej přijal, jsem vybuchl vzteky na jednoho z mých sourozenců, jak bývá mezi dětmi zvykem. Náhle jsem si uvědomil, že Ježíšovu očišťující krev potřebuji po celý svůj život znovu a znovu. Cítil jsem se naprosto ztracen a chtěl jsem vědět, zda je mé spasení skutečné.
Nakonec jsem dospěl k tomu, že pro svůj každodenní život nepotřebuji pouze Kristovo spasení, nýbrž i jeho očišťující milost. Ježíš ukázal naše potřeby při Poslední večeři, když vzal umyvadlo a ručník a začal mýt učedníkům nohy. Petra toto symbolické jednání zmátlo a optal se: „Pane, když mi chceš umýt nohy, proč mi neumyješ také hlavu?“ (viz Jan 13:9). Ježíš odpověděl něco ve smyslu: „Petře, budeš spasen mou krví. Stále však žiješ ve špinavém světě a když jím procházíš, ulpí na tvých nohách prach. Budu ti muset umýt nohy stejně jako srdce.“
Je pravda, že z nás Ježíš učinil nová stvoření, když nás ospravedlnil jednou a provždy. Když ale chodíme bahnem temnoty a světem plným zla, nemůžeme se vyhnout poskvrnění vztekem, chtíčem a tvrdostí. Ježíš nám říká, stejně jako Petrovi: „Jestliže se mi tvůj život bude líbit, zbavím tě této každodenní špíny.“
Musíme si uvědomit, že Ježíš chce některé věci z našeho života vypudit, abychom mohli chodit v jeho svatosti. V Matouši 21:12-13, když vyhnal směnárníky z chrámu, zbavoval církev jisté bezohlednosti, která ji ovládla. Ježíše tolik nerozzlobila výměna peněz; tato praktika existovala již roky; bylo to užitečné pro věrné věřící cestující do Jeruzaléma z veliké dálky. Více Ježíše rozzlobilo obchodování, které přemohlo touhu lidí po Bohu. V jejich srdcích se dům modlitby změnil na dům obchodu.
Už jako malý chlapec jsem chápal, že ke spasení potřebuji tento Kristův dar. Věděl jsem, že když jsem přijal Ježíše, jeho spasitelné dílo za mne bylo vykonáno jednou a provždy. Avšak zanedlouho poté, co jsem jej přijal, jsem vybuchl vzteky na jednoho z mých sourozenců, jak bývá mezi dětmi zvykem. Náhle jsem si uvědomil, že Ježíšovu očišťující krev potřebuji po celý svůj život znovu a znovu. Cítil jsem se naprosto ztracen a chtěl jsem vědět, zda je mé spasení skutečné.
Nakonec jsem dospěl k tomu, že pro svůj každodenní život nepotřebuji pouze Kristovo spasení, nýbrž i jeho očišťující milost. Ježíš ukázal naše potřeby při Poslední večeři, když vzal umyvadlo a ručník a začal mýt učedníkům nohy. Petra toto symbolické jednání zmátlo a optal se: „Pane, když mi chceš umýt nohy, proč mi neumyješ také hlavu?“ (viz Jan 13:9). Ježíš odpověděl něco ve smyslu: „Petře, budeš spasen mou krví. Stále však žiješ ve špinavém světě a když jím procházíš, ulpí na tvých nohách prach. Budu ti muset umýt nohy stejně jako srdce.“
Je pravda, že z nás Ježíš učinil nová stvoření, když nás ospravedlnil jednou a provždy. Když ale chodíme bahnem temnoty a světem plným zla, nemůžeme se vyhnout poskvrnění vztekem, chtíčem a tvrdostí. Ježíš nám říká, stejně jako Petrovi: „Jestliže se mi tvůj život bude líbit, zbavím tě této každodenní špíny.“
Musíme si uvědomit, že Ježíš chce některé věci z našeho života vypudit, abychom mohli chodit v jeho svatosti. V Matouši 21:12-13, když vyhnal směnárníky z chrámu, zbavoval církev jisté bezohlednosti, která ji ovládla. Ježíše tolik nerozzlobila výměna peněz; tato praktika existovala již roky; bylo to užitečné pro věrné věřící cestující do Jeruzaléma z veliké dálky. Více Ježíše rozzlobilo obchodování, které přemohlo touhu lidí po Bohu. V jejich srdcích se dům modlitby změnil na dům obchodu.