čtvrtek 7. května 2015

RADOST Z JEŽÍŠE

Kde je úcta k Božímu Slovu, tam se nevyhnutelně vylévá čistá „radost z Ježíše.“

Nehemjáš a Ezdráš řekli těm, kdo se navrátili do Jeruzaléma: „Jste nadšeni Božím Slovem – hladovíte po něm, milujete je, dovolujete mu, aby pracovalo ve vašem srdci. Činíte pokání, pláčete a rmoutíte se a Bohu se to líbí. Nyní je ale čas radosti. Setřete si slzy. Je čas obrovské radosti a veselí“ (viz Nehemjáš 8:9-10).

Na Izrael padla Hospodinova sláva a lid prožil následujících sedm dní v radosti: „I rozešel se všechen lid, aby jedli a pili … uspořádali velmi radostnou slavnost, protože porozuměli slovům, která jim byla zvěstována“ (Nehemjáš 8:12).

Zde použité hebrejské slovo pro veselí znamená „radost, potěšení, štěstí, spokojenost.“ Tento druh veselí není pouze dobrou náladou, je to ponoření do hluboké vnitřní radosti z Boží přítomnosti. Každý z nás vyjadřuje toto veselí různě, protože tato radost tryská z hloubky našeho srdce. Avšak našemu okolí je jasné, že náš zdroj radosti pochází z nebes.

Kdykoli Izrael upadl do hříchu a modlářství, Hospodin mu odňal veselí: „Všemu jejímu veselí učiním přítrž“ (Ozeáš 2:11). „Způsobím jim, že se ztratí hlas veselí a hlas radosti … celá tato země … bude budit úděs“ (Jeremjáš 25:10-11).

Občas se Izrael ve snaze zakrýt hříchy oddával falešné radosti. Vidíme, že totéž se děje dnes v mnoha církvích. Možná, že jsme svědky zpěvu, tance, různých projevů, hlasitých chval – ale ti, kdo milují Boží Slovo, dokáží rozpoznat, zda se jedná o opravdovou anebo falešnou radost.

Asi si vzpomeneš, jak Izraelité křičeli, když tančili okolo zlatého telete. Když to Jozue uslyšel, řekl: „V táboře je válečný ryk“ (2. Mojžíšova 32:17). Mojžíš však odvětil: „To nezní zpěvy vítězů“ (32:18). Mojžíš říkal: „Jedná se o křik lidí, kteří jsou dosud ve svázanosti. Nemají nadvládu nad svým hříchem.“ Izraelský bůh byl vytvořen ze zlata a tento výtvor přivedl lid k jásotu. 

Avšak tato radost byla veskrze falešná – jen halasná bujarost předcházející poslednímu soudu.