úterý 22. listopadu 2016

SPRAVEDLIVÝ BUDE ŽÍT PRO SVOU VĚRNOST

„Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.“ (Abakuk 2:4)
Fráze, kterou zde podtrhuji, je známá křesťanům po celém světě. Po staletí „žití vírou“ motivuje každodenní rozhodování věřících ve všech generacích.
Cesta „víry“ je jediná cesta, jakou je Boží lid vůbec schopen čelit pohromám či strádání. Byla to jediná cesta za Abakukova dne, byla to jediná cesta v každé starozákonní generaci a byla to jediná cesta v dobách Nového zákona. Nyní, v současnosti, tu stojí stejná základní pravda: „Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.“
Ovšem, co to vlastně znamená, žít pro svou věrnost? Boží Slovo nám ukazuje, že to znamená víc než jen věřit. Žít pro svou věrnost je vidět Boží ruku a Jeho svatost ve všech pohromách:
 „Hospodin tu zřejmě zjednal právo“ (Žalm 9:17)
„Hospodine, ruka tvá je pozvednuta, a oni (svévolníci) to přehlížejí. (Izajáš 26:11)
ANO, BOŽÍ RUKA JE VE VŠEM
Svět nevidí Hospodina, jak pozvedá ruku, aby přivedl trest. Ale ti, kteří žijí pro svou věrnost, pohotově připouštějí, že „Co vidíme je Boží ruka při práci. Takto se Jeho svatost prokazuje. On drží své Slovo.“
Pokud chceme žít pro svou věrnost, musíme mít uctivou bázeň před Boží mocí. Pak je nemožné nevidět Jeho velkou moc při práci v dnešním světě.