BOŽÍ OHEŇ STÁLE HOŘÍ

Je k politování, že Kristovo tělo dnes připomíná novodobé Údolí suchých kostí. Je to pustina poseta vybledlými kostrami odpadlých křesťanů. Služebníci a jiní obětaví věřící vyhasli kvůli zakořeněnému hříchu. A nyní jsou plni studu a ukrývají se v jeskyních jejich vlastního snažení. Jako Jeremiáš si říkají: „ nebudu je připomínat, už nebudu v jeho jménu mluvit“ (Jer. 20:9).

Bůh se ptá stále stejně, jako se ptal Ezechiele: „ Mohou tyto mrtvé kosti znovu ožít?“ Odpověď na tuto otázku je jasná „ano!“ Jak? Stane se tak obnovou naší víry v Boží Slovo.

Samotné Pánovo slovo je jako stravující oheň. Vlastně je to jediné světlo v temných nocích beznaděje. Je to jediná obrana proti lžím nepřítele, který šeptá: „Je po všem. Ztratil jsi oheň; a už nikdy ho nezískáš zpět.“

Jediná věc, která nás vynese z naší temnoty je víra. A víra přichází skrze slyšení Božího Slova. Prostě se musíme přimknout ke Slovu, které se do nás vštípilo. Pán slíbil: „ Nenechám vás padnout; proto nemáte důvod si zoufat. Není důvod s něčím končit. Odpočiň v mém Slově.“

Možná si myslíš: „ Ale tahle temná noc je horší, než co jsem kdy poznal. Slyšel jsem tisíce kázání na Boží Slovo, ale žádné z nich mi nikdy nic nedalo.“ Nerozčiluj se; Boží oheň v tobě stále hoří, i když to nevidíš. Stačí na ten oheň přilít trochu paliva víry. To uděláš tak, že budeš důvěřovat Pánu. Když to uděláš, uvidíš, že všechny tvé pochybnosti a žádosti zmizely.

Boží Duch vdechuje do suchých kostí nový život. Připomíná jim Slovo, které do nich vštípil. A ti, kteří byli kdysi mrtví, jsou vzkříšeni. Volají jako Jeremiáš: „Boží oheň byl ve mně příliš dlouho uzavřen. Už ho ale nemůžu déle udržet. Cítím Boží sílu, jak mě pozvedá. Vlévá do mě život. Budu mluvit Slovo, které mi dal. Budu proklamovat jeho milosrdenství a uzdravující moc.“