ODEHNÁNÍ SUPŮ

V Knize První Mojžíšova kapitoly 15. se dočítáme o slavné dohodě s Abrahámem. Praotci bylo nařízeno, aby vzal krávu a kozu a rozpůlil je. Potom k nim měl ještě položit hrdličku a holoubě, vše hlavami k sobě. Poté co tak učinil, slétli se na zkrvavená mrtvá těla supové. Náhle se Abrahám ocitl v hrozné temnotě. Co ji způsobilo? Panikařící ďábel.

Co myslíte, jak se asi zachová satan, když vidí jak se nám dostává všech Božích příslibů, poté co jsme odevzdali svůj život Ježíši? Když vidí naše pevné odhodlání kráčet na naší cestě s Pánem, začíná děsně žárlit a celé peklo panikaří.

Jak se zachoval Abrahám, když se objevili supi? V písmu se říká, že je odehnal pryč. Stejně tak i náš Pán nám ukázal cestu jak zatočit s hrozivými supi. Nemusíme se bát útoků ďábla, protože nám byly dány mocné válečné zbraně.

Kdykoliv nám přijde na mysl nějaký hlas pochybující o Bohu, musíme si to porovnat s tím, co víme o našem milujícím Otci. Nesmíme přijmout jako pravdivé jakékoliv své myšlenky, které jsou založeny jednoduše na tom, co právě cítíme. Musíme je porovnávat s Ježíšovými zaslíbeními, která nám dal o sobě a o svém vítězství, jež pro nás vybojoval.

Jednoduše řečeno, pokud nás přepadnou jakékoliv obviňující myšlenky, přinášející pochybnosti, strach, odsouzení nebo pocity odmítnutí, víme, že nejsou od Boha. A buďme připraveni, že přijdou. Dokonce i náš Pán Ježíš Kristus byl na poušti pokoušen těmito hlasy nepřítele.

Když se přiblíží supi, přinášející děsivé myšlenky plné nejistoty, obav a beznaděje, vyžeň je prostřednictvím Božího slova. Oběť, ke které Vás Pán vede, jej velmi těší a váží si jí.