ON DRŽÍ VŠECHNY KLÍČE

Všude v Písmu se dočítáme, že právě ta největší zjevení o Boží dobrotě přichází k lidem

v jejich obtížných situacích, v čase soužení, izolace a strádání. Příkladem toho je i život Jana. Po tři roky se tento učedník pohyboval v těsné blízkosti Ježíše, doslova spočíval na Jeho prsou. Bylo to období naprostého klidu, pokoje a radosti, bez zkoušek či těžkostí.

Za celou tu dobu se Janovi dostalo jen pramálo zjevení. Znal Ježíše jen jako Syna člověka. Kdy tedy přijal zjevení Krista v celé Jeho slávě?

Stalo se tak až poté, kdy byl Jan odvlečen z Fezu v řetězech. Byl vyhoštěn na ostrov Patmos, kde byl odsouzen k nuceným pracím. Izolovaný a osamocený, bez rodiny či přátel, kteří by ho mohli utěšit. Žil v naprostém zoufalství, octl se v nejhorší situaci svého života.

Tehdy se Janovi dostalo zjevení Pána, které se následně stalo závěrečnou částí Písma: Kniha Zjevení. Uprostřed této temné hodiny se zjevilo světlo Ducha svatého a Jan uviděl Ježíše, jako ještě nikdy předtím. Doslova spatřil Krista jako Božího syna.

Jan nepřijal ono zjevení dokud byl s ostatními apoštoly, dokonce ani v časech Ježíše na zemi. Přesto teď, v jeho nejtemnější hodině, uviděl Krista v celé své slávě jak říká: „Já jsem živý, byl jsem mrtev – a hle, živ jsem na věky věků. Amen. Mám klíče od smrti i hrobu" (Zjevení 1:18). Přitom padl Jan na zem, ale Ježíš ho pozdvihl a ukázal mu sadu klíčů ve své ruce. A uklidnil jej: „Neboj se" (1:17).

Věřím, že toto zjevení se dostane v pravý čas každému modlícímu se služebníkovi, který jej bude skutečně potřebovat. Duch svatý říká, „Ježíš drží všechny klíče k životu a smrti. V Jeho rukou spočívá odchod či smrt každého z nás”. Toto odhalení má přinést pokoj do našich srdcí. Podobně jako Jan si máme představit Ježíše, jak stojí před námi, držící klíče k životu a smrti a ujišťuje nás: „Neboj se. Já držím všechny klíče“. Jaká bude tedy naše odpověď? Řekněme stejně jako Job ve víře: „Hospodin dal, Hospodin vzal. Jméno Hospodinovo buď požehnáno“ (Job 1:21).