SCHOPNOST ZŮSTÁVAT ZELENÝ

Pán mne vedl, abych četl a studoval 9.kapitolu Zjevení, tu o kobylkách. Při čtení 4.verše o Božím příkazu, aby kobylky neničily nic zeleného, mi vyvstala myšlenka.

Zjistil jsem, že je to klíč k tomu, jak zůstávat v bezpečí v jakékoli době teroru: „Zůstávej zelený“. David napsal: „Ale já jsem jako zelená oliva v domě Božím…navěky a navždy“ (Žalm 52:8).

„Zelenou“ zde David myslí duchovní zdraví. Znamená to kvést, růst, být plodný. David nám říká: „Mé zdraví závisí na důvěře Bohu. Kvetu, protože se utíkám k němu. Má důvěra v něho ve mně vytváří duchovní život.“

Je to nádherná pravda o schopnosti jak zůstat zelený. „Tak praví Hospodin: Zlořečený, kdo spoléhá na člověka, kdo se o smrtelníka opírá a v srdci se odvrací od Hospodina. Je jako křoví na poušti – necítí, když dobro přichází. Žije ve vyprahlých koutech pustiny, v solném kraji, kde se nebydlí“ (Jeremiáš 17:5-6).

Pán varuje: „Nedůvěřuj v člověka. Jestliže budeš věřit v lidskou sílu více než ve mne, budeš zatracen.“

Pokud budeme důvěřovat Pánu, naše víra vyprodukuje toto: „Požehnaný, kdo spoléhá na Hospodina a jehož nadějí je Hospodin. Je jako strom zasazený u vody – zapouští kořeny u řeky. Nebojí se, když vedro přichází, jeho listy se zelenají, v roce sucha nemá obavy a nepřestává nést plody“ (17:7-8).

Když cele důvěřujeme Otci, zakořeňujeme se v jeho řece zdraví. A jeho božská sílá – šťavnaté zelené duchovní zdraví – námi protéká. Zatímco se všechno okolo nás bude rozpadat, my budeme bujet jako zelené stromy, zdravé a silné. A když přijde hodina soudu, nebudeme umdlévat ani uvadat. Místo toho naše víra poroste.