NAPLNĚN DUCHEM

„Tak jako nám jeho božská moc darovala všechno, co patří k životu a zbožnosti, skrze poznání Toho, který nás povolal svou slávou a ctností“ (2. Petr 1:3).

Po léta jsem prohlašoval, že jsem naplněn Duchem, svědčil jsem, že jsem pokřtěn Duchem. Kázal jsem, že se mě Duch svatý zmocňuje, abych svědčil, a že mě posvěcuje. Modlil jsem se v Duchu, rozmlouval s Duchem, chodil v Duchu a slyšel Jeho hlas. Opravdu věřím, že Duch svatý je Boží moc.

Mohu vás vzít na místo, kde jsem byl ve svých osmi letech naplněn Duchem. Četl jsem v Písmu všechna místa, kde se mluví o Duchu svatém. Přesto jsem nedávno zjistil, že se modlím: „Pane, opravdu jsem přijal tvého Ducha svatého? Znám skutečně tuto neuvěřitelnou moc, která ve mně žije? Nebo je pro mě Duch jen učením? Neignoruji ho nějak? Nežádám ho, aby pro mě učinil věci, které již přišel učinit?

Faktem je, že můžete vlastnit něco velice cenného a nevědět o tom. A nemůžete se z toho, co máte, radovat, protože nechápete, jak je to drahocenné.

Je to jako příběh o farmáři, který celý svůj život pracoval na své malé farmě. Po desetiletí obdělával kamenitou půdu, žil v chudobě a nakonec zemřel nespokojený. Po jeho smrti zdědil farmu jeho syn. Jednoho dne, když oral, našel zlatě žíhaný nugget. Nechal si ho ocenit a dozvěděl se, že je to čisté zlato. Mladý syn brzy zjistil, že farma je plná zlata. Okamžitě se stal bohatým mužem. Jeho otec však toto bohatství nikdy nevyužil, přestože bylo na jeho pozemku po celý jeho život.

Tak je to i s Duchem svatým. Mnozí z nás žijí v nevědomosti toho, co máme, nevědí o moci, která v nás přebývá. Někteří křesťané si po celý svůj život myslí, že mají Ducha svatého, ještě Ho však opravdově nepřijali v plnosti a moci. Neuskutečňuje v nich věčné dílo, k jehož vykonání byl poslán.