JSI BOŽÍ POKLAD

Písmo říká: „Cizoložnice však vzácnou duši uloví“ (Přísloví 6:26). Cizoložnicí se zde označuje satan. On vyslídí ty, kteří jsou vzácni Bohu.

Bible tohle živě ilustruje v Numeri 13. a 14. kapitole. Izrael poslal dvanáct zvědů, aby prozkoumali zaslíbenou zemi. Po jejich návratu po čtyřiceti dnech, deset z nich zasadilo tyto tři lži do srdcí Božího lidu: 1. „Je příliš mnoho lidí v té zemi a jsou silnější než my.“ 2. „Města jsou opevněna a velmi veliká, pevnosti jsou nedobytné.“ 3. „V zemi jsou obry a připadali jsme si proti nim jako kobylky. Je to beznadějné. Je to konec!“

Tyto lži úplně vzaly odvahu Izraelců. Písmo říká, že lid prožil noc v zoufalství: „Lid se dal do křiku a naříkal celou noc“ (Numeri 14:1). Více než dva miliony lidí plakalo, naříkalo, sténalo – soustředili se na svou slabost a neschopnost. Jejich nářky nevíry bombardovali nebesa.

Milovaní, ďábel hází ty samé lži na Boží lid i dnes. „Tvých zkoušek je příliš mnoho. Pokušení, kterými procházíš, tě přemůžou. Jsi příliš slabý, abys odolal moci, jež se proti tobě valí.“

Slovo, které Bůh řekl Izraeli, mluví dnes i k nám: „Budete mi zvláštním pokladem jako žádný jiný lid. Ano, celý svět patří mně, ale vy mi budete královstvím kněží a svatým národem“ (Exodus 19:5-6). „Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha! Tebe Hospodin vyvolil, abys byl jeho lidem, jeho zvláštním pokladem jako žádný jiný lid na zemi“ (Deuteronomium 14:2).

Jozue a Káleb věděli, že jsou vzácní v Božích očích. Bylo jim jasné, že Izrael je pro Boha zvláštní a to bylo důvodem jejich naděje. Jozue řekl: „Budeme-li se Hospodinu líbit, uvede nás do té země a dá nám tu zem oplývající mlékem a medem“ (Numeri 14:8). Jinými slovy: „Protože se Bohu líbíme, ta země je již vlastně naše.“

Toto samé zjevení měl i David: „Vyvedl mne a vysvobodil mne, protože měl ve mně zalíbení.“ Podobně, každý vítězný křesťan má toto zjevení o jejich milujícím Otci v nebesích: „Nemůžeme selhat! Porazíme všechny naše nepřátele, protože jsme vzácní v Božích očích.“