VSTAŇ A CHOĎ

Ježíš mu řekl: „Vstaň, vezmi si lehátko a choď!“ (Jan 5:8). Tento zmrzačený muž u rybníka Bethesda byl určitě nadšený, když poslouchal příběhy o Kristu Ježíši, který chodil po okolí a uzdravoval nemocné. Možná o Ježíši slyšel i něco víc, ale osobně ho neznal. Byl uvězněn ve své slabosti a proto Pána nepoznal. Ale Ježíš o něm věděl vše! Přišel k němu v jeho trápení a smutku a milost se chystala propuknout! Pán byl pohnut soucitem nad slabostí chudého člověka a vše co po něm požadoval, bylo věřit Písmu a jednat podle toho. „Vstaň! Vezmi si lehátko! A odkráčej odtud!“

Potom ho Ježíš našel v chrámu a rozmlouval s ním. Opravdu by si býval přál poznat Ježíše a důvěřovat mu. Ale nyní, ležící u jezera bezmocný a zoufalý, čelil tomu největšímu rozhodnutí za celá svá bolestná léta. Dostalo se k němu slovo naděje vzkříšení a byl vyzván: Vstaň ve víře a budeš zcela uzdraven, nebo zůstaň ležet v sebelítosti a zemřeš sám!

Tento muž mohl i nadále zůstávat v nevíře ležet u jezera, odmítnout pohnout se, jen si pro sebe myslet:„Tohle nebude fungovat. Proč by si Bůh vybral ze všech těch nemocných právě mě?

Jsem předurčen takto zemřít.“ Ježíš ho ale nemohl vzkřísit proti jeho vůli. Jen on sám musel věřit, že jeho pláč byl vyslyšen a nastal čas pro jeho vysvobození. Buď teď nebo nikdy!

Ježíš jim odpověděl:„Amen, amen, říkám vám: Syn nemůže sám od sebe dělat nic, jedině to, co vidí dělat Otce. Cokoli dělá on, to podobně dělá i Syn. Otec miluje Syna a ukazuje mu všechno, co sám dělá; a ukáže mu ještě větší skutky, abyste jen žasli“ (Jan 5:19-20).

V podstatě, Ježíš říkal pochybovačům: „Můj otec chtěl, abych ho uzdravil, tak jsem ho vyléčil. Dělám jen to, co je Otcova vůle.“ Byla to Boží vůle, Boží láska a Boží touha, abych ho zcela uzdravil.

Je těžké uvěřit tomu, že Bůh tě stále miluje, když jsi oslabený a deprimovaný! Když spousta let přišlo na zmar; když hřích zmrzačil tělo i duši, když se cítíš bezcenný a znelíbený Bohu a ptáš se sám sebe, proč by se ještě o tebe zajímal. K tomu, abychom si připustili tuto lásku, potřebujeme mít víru jako dítě, udělat krok ve víře a říct:„Pane, stačí mi jen tvé slovo, vstanu a půjdu - s tebou!“

Nemusíš rozumět všem naukám o pokání, hříchu a spravedlnosti. Nemusíš ani znát Ježíše hlubokým a smysluplným způsobem! Až přijde ten správný čas, vše poznáš tím, že uděláš první krok v poslušnosti, vstaneš a obrátíš se k Pánu. „Bude-li někdo chtít konat jeho vůli, pozná, je-li to učení z Boha“ (Jan 7:17).