ZJEVENÍ LÁSKY

Josefovi bratři si neuvědomovali, jak moc jsou skutečně milováni, dokud si Bůh nepoužil krizi, aby jim to zjevil. „Hlad zachvátil celý svět. Josef tehdy otevřel všechny obilnice…Když Jákob viděl, že v Egyptě je zrní, řekl svým synům…Jděte a nějaké tam pro nás kupte…A tak šlo deset Josefových bratrů dolů do Egypta nakoupit obilí“ (Genesis 41:56, 42:1-3).

Uplynulo dvacet let od jejich zločinného prodání Josefa do otroctví a teď byl správcem Egypta. Po sedm let schraňoval zrní, aby se připravil na hlad. Jákobovi synové si mysleli, že jen půjdou do Egypta pro obilí, ale Bůh měl větší a lepší plány. Poslal je tam, aby obdrželi zjevení lásky! Měli zakusit slitování, odpuštění a obnovení a naučit se tomu, co všechno znamená Boží milost. Ač si nezasluhovali nic jiného než odsouzení, měli obdržet výhradně milost.

Protože si uvědomuji, že Josef je příkladem Krista, je pro mne nemožné číst tuto část příběhu bez slz. Je to překrásný obraz milosti a lásky našeho Pána Ježíše Krista ke všem, kteří mu ublížili.

Dvacet let hříchu a vytáček drželo tyto bratry bez kontaktu s Josefem. Pravděpodobně předpokládali, že již zemřel. Když přišli na faraónův dvůr a stanuli před Josefem, nepoznali ho, ale on je okamžitě poznal (Genesis 42:8). Byli tam a klaněli se mu tak, jak to viděl ve snu. Byl Josef rozzlobený a pomstychtivý? Vůbec ne! Jeho srdce bylo při pohledu na bratry, které tak vroucně miloval, naplněno soucitem.

Proč tedy k nim hovořil tak tvrdě a obvinil je ze špionáže (Genesis42:7)? Kdysi jsem si myslel, že se Josef trošku mstí, ale jeho motivem vůbec nebyla pomsta. Pouze následoval Boží vedení. Tito pyšní muži ještě nebyli připraveni na zjevení milosti a slitování. Potřebovali nejprve vidět nesmírnou ošklivost svých hříchů a čelit vině a zahanbení. Potřebovali skoncovat sami se sebou, aby jim nemohlo pomoci nic jiného než samotná milost. To je zpráva o Kristově kříži – bezpodmínečná láska a odpuštění pro všechny, kdo skoncovali sami se sebou!

Bůh tuto pravdu ukázal Josefovi a Josef vsadil své bratry na tři dny do vězení – ne aby je potrestal, ale aby jim dal šanci čelit pravdě kvůli jejich hříchu. Byl to výkon práva, který jim ukázal jejich zlou přirozenost. A ono to fungovalo! „Jeden druhému tehdy začali říkat: Běda! Provinili jsme se na svém bratru! Viděli jsme ho ve smrtelné úzkosti, když nás prosil o milost, ale nechtěli jsme slyšet. To proto jsme teď v úzkých“ (Genesis 42:21).

Není možné porozumět Boží milosti, dokud nedojdeme ke konci svých vlastních zdrojů a nezažijeme jeho slitování. Tato milost zachraňuje od veškeré hanby a viny.