JSME ZKOUŠENI SVÝMI PÁDY A SELHÁNÍMI

Nemyslím si, že by křesťané, kteří padají zpět do svých starých hříchů a vracejí se zpět do světa, byli zkoušeni. Ne, tito věřící čelí ztrátě víry.

Ale Petr nás varuje: „Střezte se, abyste nebyli oklamáni svodem těch neodpovědných lidí a neodpadli od vlastního pevného základu“ (2. Petr 3:17). Petr varuje věřící, kteří rostou ve svatosti a upínají se k následování Pána.

Někteří z vás snad upadli navzdory celému procesu, který již s Pánem prošli. Pokud bych se vás zeptal, co tento pád způsobilo, možná byste odvětili: „Bratře Dave, byl to záchvat hněvu. Má vlastní rodina mne vyprovokovala a já vybuchl. Nemůžu to pochopit. Myslel jsem si, že se stávám vlídnějším a podobnějším Ježíši. Ale jen někdo stiskne špatný knoflík, tak tyto vlastnosti ztratím.“ Asi řekneš: „Jsem jen člověk. Kolik se předpokládá, že unesu?“

Nezáleží na tom, jestli jsi byl vyprovokován, ani jestli jsi dokonce byl v právu. Provokování jen zkouší tvou potřebu oproštění. Písmo říká: „Ať je vám vzdálena všechna tvrdost, zloba, hněv, křik, utrhání a s tím i každá špatnost“ (Efezským 4:31).

Bůh tě bude zkoušet, dokud neřekneš: „Je ve mně nečistý duch, který musí odejít.“ Neuvidíš žádný růst v Kristu, žádný pokoj doma či na pracovišti, dokud nebudeš moci říct: „Ano, Pane – vyžeň ho!“

Pokud jsi zkoušen v této či jiné oblasti, asi si myslíš: „Cítím se tak nehodný. Kolik jsem toho ztratil? Pane, miluješ mne ještě?“

Milovaný svatý, pokud činíš opravdové pokání, vůbec nic jsi neztratil. Bůh tě obejme svou milující paží a řekne: „Dovolil jsem, aby se to stalo a ty jsi uviděl, co je ve tvém srdci. Ale děláš pokroky. Řekl jsi, že chceš chodit se mnou a já tě vyučuji. Vím, co je v tobě a dovolím, aby tě okolí provokovalo, dokud se toho všeho nezbavíš.“

Jsi zkoušen? Pokud ano, modli se: „Pane, ukaž mi na některé oblasti, které mám v sobě. Vytrhni je z mého srdce. Povzbuď mne, Pane, ať nejdu zpátky – ať jdu s tebou kupředu!“