VSTAŇ A CHOĎ

Tomu ochrnutému muži ve druhé kapitole Marka bylo odpuštěno a byl v Božích očích očištěn, avšak stále zůstával vězněm své nemoci. Ulevilo se mu od hříchů, ale stále byl nemohoucí. Znal Krista jako úlevu, avšak ne jako útočiště!

Nestačí být mrzákem, kterému je odpuštěno, vězněm, který má úlevu. Existuje něco, co musíme udělat. Kristův podíl je očistit nás před Bohem a náš podíl je vstát a chodit! Musíme jít dále, než je úleva od hříchů, až do jeho svobody.

„Je snadnější říci ochrnutému: Odpouštějí se ti hříchy, anebo říci: Vstaň, vezmi své lože a choď? Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy…Pravím ti (ochrnutému), vstaň, vezmi své lože a jdi domů!“ (Marek 2:9-11).

Ten muž nevstal za pomoci své vlastní síly; Kristus mu propůjčil svou sílu. Bez Krista nemůžeme nic učinit. Můžeme vítězit pouze pomocí jeho síly a moci z Ducha svatého!

Kristus tomu muži řekl: „Učiním z tebe příklad své moci nad hříchem! Tam, kde jsi byl nejslabší, budeš nejsilnějším. To, co tě drželo ve vězení, zvedneš a poneseš. Překonáš tu samou věc, která tě omezovala.“

Duchovní mrzák nemůže být opravdovým vyjádřením Ježíše Krista. Musíme žít v plné moci a vítězném životě, svobodni od pout hříchu. Všichni známe své slabosti, místa, kde jsme zranitelní, a satan nám říká, že vždycky budeme tak slabí a že jednou nás to přemůže.

A to ne! Díky své moci nás Bůh činí v našich nejslabších místech nejsilnějšími. To ukazuje Písmo, když hovoří o jeho síle, která naši slabost přivádí k dokonalosti.

Co ti brání? Zakořeněný hřích, slabost, nevyřešené vnitřní spory? Ať je to cokoli, musí to odejít! Nemůžeš již nadále zůstávat připoután k loži selhání. Vše je dokonáno vírou v Boží zaslíbení.

Hospodin chce, abys vstal ze svého lože! Dá ti veškerou moc, kterou potřebuješ, abys zvítězil a chodil v naprosté svobodě!